Tým ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR uspěl s návrhem projektu Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů. Jeho cílem je zlepšit možnosti detekce neviditelných (latentních) daktyloskopických stop, zejména na problematických površích, a přispět tak k vyšší úspěšnosti forenzního vyšetřování.
Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na FZU Filip Křížek.
Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) pomocí povrchem zesílené Ramanovy spektroskopie (SERS) a molekulární sondy zmapoval skryté defekty polymerních nanokartáčů a ukázal, jak jim lze do budoucna předcházet.
V úterý 7. října 2025 proběhla společná konference Fyzikálního ústavu (FZU) a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Jejím cílem bylo najít potenciálně zajímavá témata, na nichž by bylo možné stavět dlouhodobou spolupráci mezi oběma ústavy Akademie věd.
Nedávná studie publikovaná v časopise Advanced Science odhaluje průlomový přístup k navrhování reaktivních materiálů pomocí manipulace s atomovými vibracemi.
Tým pod vedením Zdeňka Farky z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s týmem Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR hledá nové cesty, jak efektivněji a rychleji vyhodnocovat účinnost tzv. fágových terapií, které by mohly nabídnout alternativu k tradičním antibiotikům.
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost?
Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů.
