Výzkum

Světová špička, mineralog Jakub Plášil se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. 

Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.

Vědci ze Společné laboratoře optiky jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer Nature, otevírá zcela nový pohled na dosud neznámé souvislosti fungování přírody na kvantové úrovni.

Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Zdeňka Hubičky a Jiřího Olejníčka se podařilo vyvinout vylepšený způsob přípravy tenkých vrstev oxidu zinečnatého (ZnO), které reagují na vakuové ultrafialové záření podstatně rychleji než dosud známé vrstvy vyráběné jinými metodami. 

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku  Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie.

První pozorování rozdílného chování baryonové hmoty a antihmoty prezentoval v pondělí mezinárodní tým fyziků z CERN. Výsledek, oznámený na konferenci Rencontres de Moriond, představuje milník v historii částicové fyziky. 

Vědkyně a vědci pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky dosáhli významného kroku směrem k průlomu v oblasti optických vláknových senzorů.