První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. Oba teleskopy se tak staly zcela největšími optickými dalekohledy u nás.
Objev „atomárně ostrých“ doménových stěn, který se podařil mezinárodnímu týmu pod vedením našich vědců, může zásadním způsobem ovlivnit výzkum ultrarychlých paměťových zařízení, vyráběných za použití antiferomagnetických materiálů.
Do České republiky zamíří ze zahraničí celkem 11 postdoktorandů, kteří uspěli s žádostí v programu Horizont Evropa „Vynikající věda“. Tři z nich spojí svůj kariérní růst s Fyzikálním ústavem. Na výzkum fyziky získali naši nositelé Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowships celkem 498 836,16 eur. FZU získal také jeden ERA Postdoctoral Fellowship.
První spršky sekundárního kosmického záření způsobené interakcí primární částice v atmosféře zaznamenal ve středu 23. února Čerenkovský dalekohled SST-1M. Ten bude měřit gama záření o vysoké energii ze zdrojů v naší Galaxii i ze vzdálenějších míst vesmíru. Na projektu se podílí mezinárodní konsorcium pracovníků z Akademie věd ČR, Švýcarska, Polska a Ukrajiny.
Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový postup je významným krokem k vývoji kvantových počítačů na bázi solitonů. Výsledek publikoval časopis Nature Nanotechnology.
Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým vědců pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Laserový systém BIVOJ je znovu rekordmanem a v tuto chvíli má světově nejvyšší střední výkon v oblasti vysokoenergetických laserů (>1 J) s vysokým středním výkonem. V tomto roce se jedná již o jeho druhý světový rekord. Při konverzi do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulsy o vlnové délce 515 nm s energií vyšší než 68 J při opakovací frekvenci 10 Hz.
