Vědci z Laboratoře biofyziky Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Olega Lunova po 2,5 letech intenzivní práce představili průlomovou platformu na bázi DNA nanostruktur, která umožňuje cíleně ovlivňovat funkce lyzozomů v buňkách.
Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom po atomu. Studii otiskl prestižní časopis Advanced Materials.
Výzkumníkům z Oddělení dielektrik ve FZU se společně s kolegy z MFF UK poprvé podařilo pozorovat elektrickou analogii magnetické spinové kapaliny EuAl12O19. Ten vykazuje poměrně komplexní chování: projevují se jeho magnetické vlastnosti díky interakcím mezi spiny atomů europia i jeho elektrické vlastnosti dané specifickým uspořádáním iontů hliníku a kyslíku.
Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem
V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?
Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).
O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem Víchou
Odkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.
Dvojrozhovor s Helenou Reichlovou a Barborou Špačkovou, které porazily silnou konkurenci a obě získaly pětileté financování vlastního Dioscuri centra. Popisují například, jakou roli podle nich hrají sociální média ve vědecké kariéře. A odpovídají také na to, čím se řídí při výběru nových spolupracovníků.
Vědkyně a vědci z Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu AV ČR pokročili ve vývoji kompaktního, plně přenosného a rychlého biodetekčního zařízení a demonstrovali jeho účinnost při detekci bakteriálních a virových patogenů v široké škále vzorků potravin.
Kvantové provázání je fascinujícím rysem kvantové fyziky – teorie mikrosvěta. Pokud jsou dvě částice kvantově provázány, je stav jedné částice svázán se stavem druhé částice bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe vzdáleny. Tento ohromující jev, který nemá v klasické fyzice obdoby, byl pozorován v nejrůznějších systémech a uplatnil se v důležitých aplikacích, například v kvantové kryptografii a kvantové výpočetní technice.
