Připravujeme pro vás nový web FZÚ. Pomozte nám vyplněním krátkého dotazníku. » Vyplnit dotazník

Nacházíte se

Vítejte na stránkách FZÚ

Bannery střed

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) je veřejná výzkumná instituce, zaměřená na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Zřizovatelem FZÚ je Akademie věd České republiky.

Současný program ústavu zahrnuje pět oblastí: fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu, kterým odpovídá členění do vědeckých sekcí.

Více o činnosti FZÚ ...

Středa, 03.10.2018

Královská švédská akademie věd udělila 2. října 2018 Nobelovu cenu za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). První polovinu ceny obdržel Arthur Ashkin za vynález optické pinzety, kterou představil před více než třiceti lety a během následujících let ji společně se svými následovníky zdokonalil a našel pro ni celou řadu využití.

Úterý, 18.09.2018

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) v Praze našli nový způsob, jak řídit elektronické a magnetické vlastnosti molekul. Zatímco dosud se k vybuzení změny elektronického stavu molekul používaly vnější zdroje jako světlo, teplota, tlak nebo magnetické pole, čeští výzkumníci přišli s revoluční cestou,

Středa, 05.09.2018

Laserová centra Fyzikálního ústavu ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech umožní od 7. do 9. září 2018 již podruhé 12 středoškolským studentům v rámci programu Talentové akademie pracovat ve svých vědeckých laboratořích. Snaží se tak najít nejlepší studenty v zemi a ty vychovat a motivovat pro práci v oblasti...

Úterý, 07.08.2018

Výzkumníci z FZÚ představili nový TRIPu (Transformation Induced Plasticity) podobný deformační mechanismus, jímž se paměťové slitiny NiTi deformují při zvýšených teplotách a napětích. Tento mechanismus kombinuje martenzitickou transformaci s mechanickým dvojčatěním a dislokačním skluzem. Jeho pomocí lze vysvětlit, proč slitiny NiTi s rostoucí teplotou a napětím ztrácí své unikátní funkční vlastnosti, proč po vysokoteplotní deformaci dochází ke zjemnění austenitické mikrostruktury a proč je v důsledku možné tyto jinak velice pevné slitiny tvářet při relativně nízkých teplotách.

Čtvrtek, 02.08.2018

Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě [1]. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu byl vypěstován ze zárodku obsahujícího 26 atomů uhlíku. Studie ukazuje, že shluk 26 atomů...

Stránky