Oddělení optických a biofyzikálních systémů

Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí (přenosné senzory těkavých organických sloučenin sloužící k monitorování znečištění), zlepšení lékařské diagnostiky (objev a analýza stopových množství biomarkerů umožňujících bojovat proti závažným onemocněním) a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

Vědecký tým Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinul inovativní biosenzor schopný rychlé detekce nebezpečného zlatého stafylokoka (S. aureus) v mléčných výrobcích. Tato nová metoda je schopna vyhodnotit, zda je vzorek kontaminovaný již za 30 minut, oproti 24 hodinám potřebným u tradičních kultivačních metod.

Jaromír Hrdý je autorem více než 80 publikací v mezinárodních recenzovaných vědeckých časopisech a také jednoho objevu. Svůj výzkum zaměřený na rentgenovou spektroskopii, rentgenovou difrakci a s tím související rentgenovou krystalovou optiku (zejména pro synchrotronové záření) rozvíjí více než 60 let a dodnes působí v Sekci optiky, kde založil skupinu rentgenové optiky.

Ve čtvrtek 11. ledna předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová čtyřem předním vědcům statut emeritního vědeckého pracovníka AV ČR. Slavnostní udílení se uskutečnilo v sále Fyzikálního ústavu na Slovance za účasti zástupců Akademické rady AV ČR a vedení Fyzikálního ústavu.

Mezinárodní konsorcium vědců PRO-EURO-DILI Network zkoumající lékové poškození jater, do nějž jsou zapojeni i vědci z Laboratoře biofyziky Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR, představilo revoluční pokrok ve vývoji jaterních organoidů. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Experimental and Molecular Medicine z rodiny Nature. 

Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí vedoucí Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.

Přesně 341 dní od poklepání na základní kámen se 12. července otevřely dveře nové budovy Inovačního centra Brain4Industry v Dolních Břežanech. Slavnostní přestřižení pásky proběhlo za účasti ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a dalších významných hostů.

Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michael Prouza spolu s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou a dalšími významnými hosty slavnostně otevřeli novou budovu Inovačního centra Brain4Industry v Dolních Břežanech. Centrum plné nejmodernějších technologií z oblasti 3D tisku prohloubí propojení vědy a průmyslu a bude sloužit jako unikátní prostor, ve kterém si české podniky budou moci vyzkoušet zařízení v praxi a ověřit si, zda a jaký přínos mohou mít pro jejich firmu.

Projekt NCK MATCA (Národní centrum kompetence pro materiály, pokročilé technologie, povlakování a jejich aplikace) spolufinancovaný se státní podporou Technologické agentury ČR (TA ČR) v rámci Programu Národní Centra Kompetence, získal od panelu TA ČR nejvyšší možné hodnocení první fáze své existence.

Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století.