Letošní fotosoutěž Fyzikálního ústavu překvapila porotu nejen počtem zaslaných snímků, ale i rozmanitostí témat, která soutěžící zvolili. Soutěžící se snažili zachytit proměnlivost fyzikálních jevů, což bylo letošním hlavním tématem.
Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní ze Sekce optiky, dosáhla významného úspěchu na letošním pátém ročníku konference International Conference on Bioinspired and Zwitterionic Materials, která se konala na Cornell University v USA. Získala zde prestižní ocenění Mid-career Award za svůj přínos k vývoji nové generace antifoulingových vrstev s biofunkčními prvky, biosenzorů a biomimetických systémů.
Významné ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě převzala na slavnostním vyhlášení 18. ročníku Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. Úspěšná vědkyně patří mezi nejzkušenější krystalografy a krystalografky v Česku. Zeptali jsme se jí nejen na vědeckou kariéru, ale také na její názor na roli žen ve vědě a osobní zkušenosti s vyvažováním pracovního a rodinného života.
Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice v italském Andalu.
„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.
Tématem fotografické soutěže roku 2023 byla fyzika v našem každodenním životě, zadání pro pracovníky Fyzikálního ústavu snadno uchopitelné. Ale ačkoli by se mohlo zdát, že se v soutěži utkají především snímky vzniklé během pracovní doby, vítězná trojice snímků tento předpoklad nepotvrzuje.
Karel Rohlena je odborníkem na teorii nízkoteplotního i vysokoteplotního hustého plazmatu a zakladatelem oboru vytváření a zkoumání plazmatu výkonovými lasery v Čechách. Svou dlouholetou vědeckou i organizační aktivitou sehrál klíčovou roli při vybudování komplexu laserových systémů PERUN a dále systému Prague Asterix Laser System (PALS) ve společné laboratoři FZU a Ústavu fyziky plazmatu a následnými projekty HiLASE a ELI Beamlines v České republice.
Po dokončení studia na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1965 začal Oldřich Renner svou vědeckou kariéru v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV, kde se věnoval studiu tenkých vrstev a multivrstev pomocí různých metod difrakce rentgenového záření. Postupně se specializoval na rentgenovou spektroskopii a zobrazování o velmi vysokém rozlišení.
