Přesně 341 dní od poklepání na základní kámen se 12. července otevřely dveře nové budovy Inovačního centra Brain4Industry v Dolních Břežanech. Slavnostní přestřižení pásky proběhlo za účasti ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a dalších významných hostů.
Metabolismus účinných látek léčiv, ale i bylin a bylinných doplňků stravy probíhá v játrech, která ale mohou být během tohoto procesu nenávratně poškozena, což může vést i ke smrti pacienta. Proti takzvanému lékovému poškození jater (DILI – drug induced liver injury) zatím neexistuje účinná prevence ani jednoduchý systém testování léků v preklinických fázích vývoje, který by jednoznačně určil možnou hepatotoxicitu daného léku. 9. a 10. března o něm na FZU debatoval mezinárodní tým špičkových odborníků.
Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., se ve spolupráci se společnostmi BENEŠ a LÁT a.s. a CARDAM s.r.o. podařilo vyvinout komplexní systém pro chlazení složitých forem vyrobených pomocí 3D tisku. Výsledky projektu využívají nejnovějších poznatků z oblasti povlakovacích technologií a významného pokroku aditivní výroby.
Vědci z Laboratoře biofyziky přispěli do oblasti DNA nanotechnologií nedávnou systematickou analýzou. Autoři pod vedením Olega Lunova v ní shrnují současný stav znalostí o interakcích nanostruktur DNA (DN) s buňkami a identifikují klíčové výzvy z pohledu buněčné biologie.
„Měli jsme možnost do rozvoje interdisciplinarity investovat čas s tím, že pokud se vše povede podle plánu, tak budeme patřit mezi špičku. Sjednocujícím prvkem našich výzkumů nicméně stále zůstává optika, nikam jsme od ní neutekli,“ říká v rozhovoru vedoucí Sekce optiky Alexandr Dejneka.
Spojit školu, smysluplnou práci a důležitou praxi – právě to umožňuje vysokoškolským studentům Rozvojové centrum Radius. U jeho zrodu stály tři ústavy Akademie věd spolu se dvěma univerzitními pracovišti – Univerzitou Palackého v Olomouci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí DNA nanostruktur (DN). Uměle vytvořenou strukturu DNA při tom využili jakožto nosič sloužící k transportu látek do buněk a zkoumali, jaký vliv má na tento proces proteinový obal.
Jak mohou fyzikové přispět k problematice lékového poškození jater? Třeba zapojením nejmodernějších zobrazovacích technik, jak to udělali vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V rámci mezinárodního týmu složeného z expertů z různých oborů se zapojili do výzkumu, který přináší nové poznatky a přístupy v problematice lékového poškození jater. Zároveň vede i k vytvoření modelu tohoto orgánu, který by se dal využít k včasnému odhalení lékové toxicity. Výzkum publikoval prestižní časopis Journal of Hepatology.
Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19.
Fyzikální ústav a Dopravní podnik hl. m. Prahy se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19.
Konsorcium Brain4Industry, jehož lídrem je Fyzikální ústav AV ČR, se bude jako zástupce České republiky ucházet o zařazení do sítě evropských center pro digitální inovace (EDIH).
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
