100DZ - 157x (XO5):

100DZ - 157x (XO5):

100DZ - 157x (XO5):

100DZ - 133x (A-6): na kresbě zachycen stín měsíce Io..

100DZ - 133x (A-6): jen pár minut ze začátku pozorování bylo s rozumným množstvím světla. Většinu času byl díky mrakům Jupiter i v tomto relativně menším zvětšení velmi tmavý a nešlo na něm moc pozorovat. Většina detailů spatřena jen na krátké okamžiky v časech relativního zjasnění. Na kresbě je špatně popsán západ. Ten je samozřejmě na opačné, levé straně.

100DZ - 133x (A-6): moc hezký pohled. Velmi kontrastní, přitom stále velmi detailní. Pro zakreslování se mi ale zdá mírně vetší zvětšení (okulár XO5) výhodnější.

100DZ - 200x (TOE4): dobrý potenciál dalekohledu i při tomto zvětšení. Kontrast tmavých ploch už není tak výrazným, některé detaily jdou však lépe vypozorovat.

100DZ - 157x (XO5):

100DZ - 157x (XO5):

100DZ - 114x (TMB7): pořád byl nízko, takže se hodně vlnil a navíc se často ztrácel v procházející oblačstnosti. Pořád na něm ale bylo i za těchto podmínek vidět dost zajímavých detailů.

FOA60 - 133x (TOE4):

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10):

ATC82 - 167x (A-10):

FOA60Q - 113x (TV8):

FOA60Q - 113x (TV8), 129x (TMB7): při kreslení jsem přešel z 7mm okuláru na 8mm. Jemné pásy mi přišly lépe definované.

ATC82 - 167x (A-10):

ATC82 - 167x (A-10):

FOA60Q - 129x (TMB7): překvapila mě změna ve tvaru SEB. Byl mnohem užší než poslední opozici.

FOA60Q - 113x (TV8): nejprve jsem pozoroval s tímto okulárem, protože seeing nevypadal nejlíp. Chvílemi se ale obraz lepšil a tak jsem přešel na větší zvětšení.

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8):

N142 - 120x (A-10):

N142 - 120x (A-10):

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5):

N142 - 120x (A-10), 171x (TMB7):

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8):

FOA60Q - 113x (TV8):

N142 - 120x (A-10):

N142 - 150x (TV8), 171x (TMB7):

N142 - 171x (TMB7):

N142 - 150x (TV8):

N142 - 171x (TMB7): tohle zvětšení už bylo po většinu doby moc.

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8):

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8): čas kresby 21:30-21:50UT.

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8):

N142 - 150x (TV8): něco se v STB dělo, náznak přerušeného pásu, který by mohl indikovat přítomnost bílé oválné skvrny.

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8): GRS krásně sytě oranžová, rovníková oblast relativně tmavá (okrová). Obraz má teď po zaclonění zřetelně bohatší a výraznější texturu.

GSO150 - 120x (A-10):

N150f8 - 120x (A-10): po barvě ani stopy, vše je černobílé!

N150f8 - 120x (A-10), 171x (TMB7): velmi hezké a živé barvy

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x), 177x (De3): větší zvětšení 177x bylo stále užitečné. Méně kontrastní útvary, jako rovníkové výběžky byly mnohem hůře patrné. Ukázalo však, jak se SEB točí kolem GRS. To bylo při 114x nepozorovatelné.

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

AS110 - 132x (O-12.5):

ATC82 - 134x (O-12.5), 111x (O-15):

ATC82 - 134x (O-12.5), 111x (O-15):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4):

Telementor - 105x (O-16+ATC2x):

FOA60 - 104x (XO5):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4):

ATC82 - 111x (O-15): dle WinJUPOS byl vycházející Ganymedes v posledním kontaktu až v 19:36UT, v čase 19:29UT by měl být do poloviny zabořený. Čas určen z mého mobilu, kde čas na minutu sedí s časem v počítači. Oba přístroje, mobil i počítač by měly mít čas synchronizovaný přes internet. Snímek pořízený ve stejném čase ukazuje, že Ganymedes byl opravdu do půlky ve stínu, nicméně byl separovaný od těla planety tmavou mezírkou. Díky malé rozlišovací schopnosti dalekohledu jsem měsíc vnímal jako kruhový.

FOA60 - 104x (XO5):

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

ATC82 - 104x (TMB16): kupodivu i v tom bídném seeingu se dalo něco vypozorovat. Ke konci kresby bych hodnotil seeing už jen jako špatný (přestaly se vlnit okraje).

ATC82 - 134x (BGO12.5): původně jsem chtěl zakreslovat při tomto zvětšení. Jupiter ale vypadal po většinu času jako impresionistický obraz se silně vlnícími se okraji. Přesedlal jsem na menší zvětšení.

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

FOA60 - 104x (XO5), 106x (De5): tak tady byl rozdíl v podání na první pohled zřetelný. Obraz v XO5 zřetelně čistčí, barevně neutrálnější a celkově jasnější.

ATC82 - 152x (De11), 167x (A-10): Dete 11 mi přišel mírně tmavší oproti 10mm ortoskopickému okuláru, navzdory tomu, že dává menší zvětšení. Jinak kresba a kontrast v obou okulárech vynikající.

N200q - 171x (TMB7), 171x (De7): Dete se drží velmi slušně. Bez Paracorru je obrázek Jupitera téměř identický. Dojem v monocentrickém okuláru byl jen velmi mírně čištčí na hraně všimnutelnosti.

N200q - 120x (A-10): porovnání s kombinací Dete 11 + Paracorr. Kresba i obraz je s Paracorrem výborná. Přece jenom je ale podání v samotném ortoskopickém okuláru krystaličtěji čistčí. Kombo s Paracorrem mi přijde mírně tmavší (to je možná i díky mírně většímu zvětšení) a jemně dohněda.

N200q - 125x (De11+Par): dalekohled ukazoval zřetelně víc detailů než 82mm. To, co v 82mm byla duchařina (jemné tenké pásy nad a pod SEB) byly v 200mm Newton zřetelně patrné.

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x): poblíž meridiánu v STB v místě, které přechází tmavšímu fleku, jsem na chvíli spatřil světlý ovál. Bohužel se mi ho už nepodařilo díky panujícím podmínkám spatřit znovu. Dle snímků tam skutečně byl.

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

FOA60 - 113x (TMB7+ATC1.5x):

ATC82 - 134x (O-12.5):

ATC82 - 111x (O-15):

ATC82 - 111x (O-15):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4): u západního okraje v NEB stín měsíčku Io

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (O-4): v okuláru Pentax XO5 je Jupiter bělejší a barvy nejsou tak výrazné. Například GRS je hodně došeda s jemným naoranžovělým nádechem. Naopak v CZJ O-4 je Jupiter celkově víc nažloutlý, nafialovělé halo kolem Jupiteru je velmi výrazné, s průměrem nejméně dvakrát tak velkým než kotouček Jupitera.

FOA60Q - 100x (O-9):

FOA60Q - 90x (A-10), 129x (TMB7): docela živé barvy. Chvílemi problikávala narůžovělá barva rudé skvrny. Rovníková obast byla oproti loňské aparaci mnohem tmavší a zřetelně naoranžovělá, tmavé části NEB a SEB byly tmavě hnědé. Polární oblasti až k NTB a STB byly zase ocelově šedé.

Telementor - 99x (XF8.5): SEB tenký, temně hnědá linka z jižní strany. Polárn oblast neobvykle tmavá, měla odstín do hnědožluta s příměsí trochu oranžové.

FOA60 - 104x (XO5):

FOA60 - 104x (XO5):

FOA60 - 133x (O-4), 104x (XO5):

FOA60 - 104x (XO5), 133x (A-6+ATC1.5x): kresba fixou, nic jiného nebylo po ruce, vznikla v krátké mezeře mezi ukazováním Měsíce a Jupitera okolo stojícím / pobíhájícím.

ATC82 - 111x (O-15): jen krátká pozorování mezi a skrze mraky. Rudá skvrna bylo hodně malá (menší než na zákresu), měla sytou oranžovou barvu, trochu světlejší.

FOA60Q - 100x (BGO9):

FOA60Q - 100x (BGO9), 129x (TMB7): detaily při zvětšení 100x, barvy při zvětšení 129x.

FOA60Q - 100x (TakO-9):

FOA60Q - 100x (TakO-9), 129x (TMB7): při začátku kresby nešel Jupiter volným okem vidět, našel jsem ho zametáním. Na konci kresby jsem ho už viděl.

FOA60Q - 100x (TakO-9), 129x (TMB7):

FOA60Q - 100x (TakO-9), 129x (TMB7): stín patří měsíci Io.

FOA60 - 133x (A-6+ATC1.5x):

FOA60 - 104x (XO5): Rudá skvrna měla temně oranžovou barvu. Stín měsíčku patří Europě.

FOA60 - 104x (XO5):

FOA60Q - 100x (TakO-9):

FOA60Q - 129x (TMB7), 100x (BGO9):

FOA60Q - 100x (TakO-9):

ATC82 - 134x (BGO12.5):

Telementor - 101x (BGO12.5+ATC1.5x):

ATC82 - 134x (O-12.5):

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10):

Telementor - 93x (BGO9), 105x (ATC8): po kresbě jsem měl možnost kouknout na Jupiter přes 200mm F/12 Istar achromát nainstalovaný v Centrální kopuli. Pohled byl mnohem detailnější.

ATC82 - 111x (O-15): Rudá skvrna měla zřetelnou, pěkně sytou oranžovou barvu. Z jižní strany byla lemovaná tmavě hnědým pruhem.

Telementor - 120x (TMB7): NEB byl hodně členitý se zajímavými tmavšími oblastmi. Bylo těžké se v nich v tom malém průměru pořádně rozebrat. SEB byl z jižní strany lemovaný výraznou tmavou linií, jinak prakticky bez podrobnosti s náznakem druhého mnohem slabšího pásu po severní straně. Rovníková oblast měla zajímavou texturu se zřetelným výběžkem poblíž meridiánu. STB na východní straně byl chvílemi dvojitý a když se obraz uklidnil, dokonce tak šla vidět i další textura, jako tmavší skvrnky spojující oba pásy. Dle snímků z předešlého dne tam byly dva bílé oválky. V druhé půli kresby se zhoršila transparentnost a bylo náročnější vůbec něco vykoukat. Celkově byl Jupiter hodně barevný, hodně nažloutlý a pásy byly tmavě hnědé.

Telementor - 120x (TMB7): rozhodl jsem se provonat pohled mezi OMC140 a Telementorem. Kupodivu, obraz byl v Telementoru při podobném zvětšení mnohem klidnější. Obraz byl v globálu ostrý, většina zakreslených detailů byla patrná po krátkem koncentrovaném úsilí.

OMC140 - 125x (A-16): i při tomto relativně malém zvětšení obraz strašně plaval. Okraje kotouče planety se ve velké rychlosti vlnily a třepily. Chvílemi, na krátké, sub sekundové okamžiky, obraz získal zajímavé podrobnosti. Seeing bych hodnotil jako Ant. IV.

OMC140 - 133x (O-15): planeta je velmi nízko nad obzorem. Hodně plave a obraz nešel pořádně zaostřit. Hlavní dva rovníkové pásy byly sotva patrné. Jeden z nich byl dvojitý.

OMC140 - 133x (O-15): nic moc, je už hodně nízko a obraz se třepe. Optika asi taky nebyla pořádně vytemperovaná. Každopádně tam ještě zajímavé detaily občas stále problikovaly. V TEC160 byl obraz o poznání lepší, detaily víc vyskakovaly, ale taky nestálo za moc.

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5): kupodivu stále docela detailní. Pěkně šla vidět Rudá skvrna.

OMC140 - 133x (O-15):

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10):

OMC140 - 125x (A-16):

OMC140 - 133x (O-15), 160x (O-12.5):

ATC82 - 134x (O-12.5):

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10):

Telementor - 93x (BGO9):

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5), 167x (A-10):

ATC82 - 134x (O-12.5):

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5):

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10):

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10):

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10): pozorování ještě za soumraku.

AS110 - 103x (TMB16), 103x (A-16), 165x (A-10): pozorování za pozdního soumraku.

ATC82 - 134x (O-12.5), 139x (XF12): kolem 21:10UT. Je tam vidět prakticky to samé, co v AS110. Obraz se mi zdál ještě mírně lepší. Pokud jde o okuláry, víc se mi líbil Pentax XF12 než starší CZJ O-12.5

AS110 - 132x (O-12.5), 138x (XF12):

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10): pozorování ještě za soumraku.

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10): pozorování ještě za soumraku. Za začátku výborný obraz, pak přišly mraky, kvalita se zhoršila a už jsem nic pořádného nevypozoroval.

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10): pozorování ještě za soumraku.

ATC82 - 239x (TMB7): zkoušel jsem vykoukat bílé oválky v STB, ale bez úspěchu.

ATC82 - 167x (A-10): zdálo se mi, že obraz je lepší než v AS110 při stejném zvětšení, ale taky nebyl moc ostrý. Při tomto zvětšení bylo dobř patrné, jak kvalitu obrazu určuje hlavně seeing.

ATC82 - 111x (O-15): kolem 19:20UT. První tři minuty šlo poznat nevytemperovaný objektiv. Obraz se chvílemi na několik vteřin mlžil. Po třech minutách byl obraz krystalicky čistý. Obraz byl zřetelně stabilnější než v AS110, hodnotil jsem ho jako Ant. II. Kupodivu šly vykoukat prakticky stejné detaily, jak v AS110, dokonce i náznak dvojakosti NTB a několika zduření v STB. Rovníkové výběžky byly hůř patrné, ale vypozorovatelné.

AS110 - 110x (O-15), 165x (A-10): pozorování ještě za soumraku.

ATC82 - 111x (O-15): pozorování ještě za soumraku.

AS110 - 165x (A-10): .EYE+O-12.5 pozorování za soumraku.

AS110 - 165x (A-10), 110x (O-15): pozorování za soumraku, barvy nebyly tak výrazné, jako 2017/05/10, ale pořád docela zřetelné. Koutouček planety byl nažloutlý s nádechem do okrova. NEB a SEB byly temně hnědé, rovníkové výběžky a přilehlé oblasti světle šedé s jemným nádechem do modra. NTB byl utopený v tmavším okrovém pozadí, byl lehce nahnědlý. Severní polární oblasti přecházely z okrové do tmavě šedé. NTB byl dvojity, tmavě hnědý až černý a přecházel do odstínu šedé.

ATC82 - 167x (A-10), 104x (TMB16): pozorování ještě za soumraku. Ze všech okulárů se mi nejvíc líbil starý Zeiss O-15 - zvětšení bylo tak akorát, aby nezanikaly útvary s malým kontrastem, a dost velké na vypozorování detailů. Velké zvětšení 167x moc navíc neukázalo. Jednak se seeing mírně zhoršil, všimnul jsem si jen dvou drobných výběžků na severní straně NEB.

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5): pozorování ještě za soumraku. Jupiter byl pěkně kontrastní, ale barvy nebyly tak výrazné, jako před týdnem. Mohly za to asi silné cirry.

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5), 167x (A-10): pozorování ještě za soumraku. Jupiter byl nádherně barevný. NEB ze severní strany byl tmavě hnědý, z rovníkové strany pak ocelově-namodralý, zvlášť v oblastech kolem rovníkových výběžků. Severní polarní oblasti byly načervenalé. SEB byl šedá, GRS sytě oranžová, z jižní strany lemovaná tmavým pruhem. Jižní polární oblasti byly sytě šedé, s jemnou gradací odstínu. Většina kresby pořízena při 111x, 134x odhalilo lépe dvě drobnosti v pásech. Na chvíli jsem tam dal zvětšení 167x, ale seeing nebyl dost dobrý pro takhle velké zvětšení a neviděl jsem tam nic nového.

Telementor - 120x (TMB7): pozorování ještě za soumraku. Jupiter měl zřetelně nazlátlou barvu a pásy byly nahnědlé.

Telementor - 120x (TMB7):

ATC82 - 134x (O-12.5):

ATC82 - 104x (TMB16):

ATC82 - 111x (O-15):

ATC82 - 104x (TMB16): pozorováno na přímo, bez zenitového zrcátka. Špatný seeing, chtěl jsem to hned zabalit a nezakreslovat. Nakonec se chvílemi obraz přece jen na krátké okamžiky umoudřil a bylo možno spatřit aspoň něco. Tmavý neurčitý flek na východním okraji v NEB jsem identifikoval jako stín měsíce Io.

ATC82 - 104x (A-16):

ATC82 - 111x (O-15): pohled přímo bez zenitového zrcátka. Planeta je ještě nízko. Chvílemi byl viditelný ostrý stíň Europy.

Telementor - 120x (TMB7):

ATC82 - 104x (A-16): i když byl Jupiter nízko a směrem nad střechy rodinných domů, tak byl obraz naprosto stálý a plný detailů. Pustil jsem se do kreslení s tím, že tohle nemám šanci ani zachytit. Nicméně po pár minutách, jen co jsem zaznamenal hlavní rysy se obraz začal vlnit. Jupiter se patrně dostal do nějakého teplého proudu, čekal jsem dalších pět minut, ale obraz se nelepšil. Kresba tedy zachycuje jen hlavní dobře viditelné rysy, které jsem stihl zaznamenat během asi dvou minut.

Telementor - 120x (O-7), 140x (A-6): většinu doby odkresleno při 120x na konci jsem pak přešel na 140x a doplnil dva detaily

Baader95 - 140x (A-10+TV2.5x):

Telementor - 120x (TMB7), 140x (A-6):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x):

AS80 - 120x (A-10):

AS80 - 120x (A-10):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x), 165x (XO5+ATC1.5x):

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x): první letošní pozorování Rudé skvrny junior.

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x), 165x (XO5+ATC1.5x): zvětšení 165x žádné další detaiy nepřineslo.

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x), 140x (A-10+TV2.5x), 140x (ATC8+ATC2x), 140x (BGO9+Ba2.25x): Celkové hodnocení. Dvě kategorie, v první jsou kombinace A-6+ATC1.5x (známka A+) a A-10+TV2.5x (A). Mírně horší, ale stále vynikající mi přišly kombinace ATC8E+ATC2x (B) a BGO9+Ba2.25x (B).

Baader95 - 140x (BGO9+Ba2.25x): čistý, ostrý a kontrastní. Malé množství rozptyléného světla. Mírně mekkčí než A-6+ATC1.5x a A-10+TV2.5x, ale pořád dost dobrý. Bílé oválky jsem nespatřil.

Baader95 - 140x (ATC8+ATC2x): stejná kategorie, jako BGO9+Ba2.25x. Mírně měkkčí než A-6+ATC1.5x a A-10+TV2.5x. Bílé oválky v STB jsem neviděl.

Baader95 - 140x (A-10+TV2.5x): stejně ostrý jako A-6+ATC1.5x, jen se mi zdá malikno tmavší a žlutější (to může být ne úplně stejným zvětšením, v tomto okuláru se mi zdál Jupiter větší než v A-6+ATC1.5x).

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x): čistý a velmi ostrý obraz, líbí se mi ze všech nejvíc. Náznaky bílých skvnek v STB. Velmi málo rozptýleného světla.

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x), 140x (A-6+ATC1.5x):

Baader95 - 165x (XO5+ATC1.5x): na chvíli jsem tam dal tohle zvětšení, ale bylo to moc. Nic nového nevylezlo.

Baader95 - 140x (A-6+ATC1.5x): přechod měsíce Io.

Baader95 - 165x (XO5+ATC1.5x): klasické pozorování jedním okem, tentokrát používám 2'' zenitové zrcátko. Zkoušel jsem různé kombinace okulárů jednak s PowerMate 2.5x a jednak s ATC1.5x barlow. Pocitově nejlépe mi vycházela kombinace ATC1.5x s Pentax XO5. Obraz je výrazně neutrálnější (bělejší) než třeba v binu. Už jsem tam ten barlow nechal a pozoroval s ním i DSO.

Baader95 - 147x (BO-10+2.6x): plus bino MaxBright Baader s 2.6x násobičem. Obraz se mi spojuje do jednoho, což je oproti předchozím pokusům velké plus. Obraz je docela plastický a ukazuje relativně dost podrobností (na to, jak špatný je seeing).

Cas150 - 141x (A-16): tohle menší zvětšení snáší dalekohled lépe, ale pořád to má daleko do pohledu v 10cm refraktoru.

Cas150 - 150x (O-15): dalekohled kreslí i po uvolnění objímky špatně. Určitě není zkolimovaný. Obraz je v jednom rohu výrazně lepší než v druhém. Rudá skvrna měla sytě oranžovou až načervenalou barvu.

Baader95 - 110x (XO5), 140x (A-10+TV2.5x), 175x (ATC8+TV2.5x): chvílemi se obraz na několik sekund úplně uklidnil. Povrch byl velmi zajímavý s bohatou texturou. Obraz byl zřetelně zajímavější než co si ho pamatuji v ED100. Rudá skrvna byla zřetelně oranžová, tělo planety mírně nažloutlé. Barvu v pásech jsem nezaznamenal. Přes Jupiter procházel Ganymedes. Jeho kotouček (jak jsem zjistil doma) byla ta světlejší a menší kruhová skvrnka poblíž Jupiterova meridiánu. Ganymedův stín byl větší, nápadnější a tmavší. U východního okraje se nacházel Io. Během kresby se začal promítat na disk. Na okraji jako světlé kolečko, později, po dokončení kresby, byl patrný jako tmavší kruhová skrvnka. Asi nejlepší pohled, co se týče kontrastu a rozumného zvětšení bylo při zvětšení 140x

Baader95 - 93x (A-6): kupodivu některé podrobnosti jdou viděl lépe v tomto menším zvětšení.

Baader95 - 140x (A-10+TV2.5x): větší zvětšení dnes nepřinášelo lepší detaily.

Baader95 - 110x (XO5):

Baader95 - 140x (A-10+TV2.5x):

AS80 - 120x (A-10): planeta byla ješte pořád nízko. Atmosferická refrakce byla dobře patrná, navíc byla nad střechami blízkých domů. I tak byly chvílemi vidět zajímavé detaily - mnoho pásů, detaily v NEB a SEB. Obraz byl docela zajímavý, ale na kreslení to nebylo. Během asi dvou minut se i tato oblast zatáhla.

AS80 - 75x (A-16), 75x (TMB16): pásy se zdály v TMB16 tmavší než v A-16. Jinak stejná ostrost i detaily.

ATC82 - 111x (O-15): překvapila mě dobře viditelná barva Rudé skvrny.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10):

ATC82 - 134x (O-12.5): seeing příšerný i takhle vysoko nad obzorem. Celý okraj planety se vlnil a třepil. I tak jdou vidět v NEB a SEB zajímavé detaily a celkem rozumná textura. Dokonce chvílemi problikovaly i pásy NTB a STB.

ATC82 - 167x (A-10): obraz byl při tomto zvětšení vyjmečně jasný, ale seeing byl špatný. Při tomto zvětšení se nedalo na Jupiter prakticky koukat.

ATC82 - 167x (A-10), 134x (O-12.5): výborné podmínky, kresba provedena hlavně při zvětšení 167x.

ATC82 - 134x (O-12.5):

AS80b - 120x (A-10), 150x (ATC8):

AS80b - 120x (A-10), 150x (ATC8):

E50 - 77x (TMB7), 90x (A-6), 106x (XO5):

AS80 - 120x (O-10): pěkné pokoukání i při tom průměrném seeingu. V STB je vidět nějaké ztmavení. V době pozorování jsem si myslel, že je tam nějaký větší ovál, dle fotografií by tam ale být neměl. Nevím, co to nakonec bylo.

AS110 - 165x (A-10): dobrý seeing (Ant. III). Pokoušel jsem se vykoukat nějaké drobné ovály v SEB, ale marně.

ATC82 - 111x (O-15): kresba rovnou od okuláru. NEB pěkně dvojitý. V SEB rovníkový výběžek.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10): kresba rovnou od okuláru.

AS80 - 133x (O-9):

AS80 - 120x (A-10): seeing je hodně špatný, kraje kotoučku se zřetelně vlní. Ještě, že jsem nezakresloval a věnoval se DSO.

AS80b - 150x (ATC8), 171x (TMB7), 120x (A-10): většina pozorování a kresby provedena při 150x. Při 171x byl obraz ještě stále pěkně ostrý a některé drobné detaily byly lépe viditelné. Jiné útvary, například rovníkové výběžky, s nízkým kontratem byly ale přece jen hůře viditelné.

ATC82 - 134x (O-12.5): hned po ukončení zákresu jsem vyměnil objektiv za 82mm dublet, abych mohl porovnat, jaký je rozdíl mezi průměry. V menším dalekohledu jsem vykoukal prakticky vše, co je na kresbě. Útvary byly ale zřetelně náročnější a vyžadovaly mnohem více soustředění.

AS110 - 165x (A-10), 132x (O-12.5): čas zákresu 20:05-20:25UT. Dobrý seeing, Ant. III, mírný opar a cirry.

ATC82 - 134x (O-12.5): v průběhu pozorování a zakreslování se přihnaly mraky. Díky nim jsem nebyl schopen zaznamenat moc detailů na jižní polokouly. V NEB mě zaujala série drobných výstupků, které vybíhaly z NEB severním směrem. V rovníkové oblasti byly patrny pak tři výběžky, z toho ten na východní straně byl hodně zřetelný. Zbývající dva byly náročné na vypozorování a objevovaly se jen chvilkama. Kresba vznikla překreslením hrubého náčrtu od dalekohledu.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10): kresba od okuláru, čas 20:03-20:30UT. Podmínky byly výborné a zvětšení 167x bylo přínosné hlavně na detaily v pásech. Kupodivu i útvary se slabým kontrastem, jak rovníkové výběžky, byly dobře patrné.

AS80 - 120x (A-10), 150x (ATC8): kresba přímo od okuláru.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10): kresba od okuláru.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (A-10): velká rudá skvrna vykazovala hezký oranžový odstín.

AS80b - 120x (A-10): kresba přímo od okuláru.

ATC82 - 167x (A-10):

ATC82 - 167x (A-10): pozorování skrz mraky. Kresba přímo od okuláru.

ATC82 - 134x (O-12.5): velmi špatné podmínky, po většinu času byl Jupiter díky mrakům příliš tmavý na to, aby šlo na něm něco vykoukat. Dobrý pohled byl jen na chvíli, asi tak na jednu minutu. V SEB byl kromě tušitelné Rudé skvrny viditelný ještě další kopeček, obdobně velký a nápadný. Dle fotografií byla v těch místech Rudá skvrna junior.

AS80b - 120x (A-10): snímek pořídil Jakub Dobeš v podobném čase, jako byla provedena kresba.

AS80 - 120x (A-10):

AS80 - 120x (A-10): relativně slušný pohled jen chvílemi, po většinu doby nebylo moc detailů viditelných.

AS110 - 132x (O-12.5):

ATC82 - 134x (O-12.5): zkusil jsem mírně větší zvětšení než při pozorování přes AS80, protože pozorované rozdíly ve prospěch ATC82 mohly být způsobeny mírně menším zvětšením. I při tomto větším zvětšení byl obraz ostrý a stabilnější než v AS80.

ATC82 - 111x (O-15): znovu jsem prohodil dalekohledy. Obraz byl stále kontrastnější a ostřejší. V obou dalekohledech šlo vidět prakticky to samé, jen v ATC82 byl obraz zřetelně stabilnější a pozorování vyžadovalo mnohem enší koncentraci.

AS80 - 120x (Del10): Jupiter je zahalen v mlze. Je to hlavně patrné na okraji, ze kterého vybíhají ven intenzivní mlhavé, proměnlivé chomáčky mlhy. Je to zřetelný znak ještě nevytemperovaného objektivu. Mám pocit, jako bych pozoroval při horším seeingu než při pozorování v ATC82. Pásy nejsou tak tmavé. Rudá skvrna i světlá skvrna v SEB jsou hůře viditelné, vyžadují silnou koncentraci. Jediné, co se mi zdálo mírně zřetelnější, jsou drobné rovníkové výběžky z NEB. Opar kolem Jupitera se mi zdá větší, jeho rozměr je asi trojnásobný oproti Jupiteru. Je spíš bílý s mírným nádechem do fialova. Po pěti minutách se obraz ještě viditelně zlepšil, stále nedosahoval tak dobré ostrosti jako ATC82. Začla vylézat zajímavá textura i v NTB a STB, ne jenom v SEB a NEB. Měl jsem pocit i slabého náznaku barvy u Rudé skvrny.

ATC82 - 111x (O-15): velmi ostrý a kontrastní obraz od samého počátku. Ani náznak termalizačních efektů. Rudá skvrna právě vychází a byla zřetelně viditelná. Stejně tak i podlouhlá světlá skvrna v SEB. Pásy byly velmi tmavé. Opar kolem Jupitera při zaostření prakticky zmizí.

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5): kresba přímo od okuláru, seeing Ant. II (na kresbě je chyba). Původně jsem ani nechtěl kreslit, ale Jupiter byl pořád hodně zajímavý. Neměl jsem ani připravený kruh. Díky oříznutí kresby se pak rudá skvrna ocitla na kraji kotoučku, ve skutečnosti tam ještě pás trochu pokračoval.

ATC82 - 111x (O-15), 134x (O-12.5): kresba přímo od okuláru. Zajímavá byla hlavně rovníková oblast s několika výraznými výběžky z NEB.

ATC82 - 111x (O-15): kresba přímo od okuláru.

ATC82 - 111x (O-15): kresba přímo od okuláru. Silný, proměnlivý opar, který znemožňoval pozorování Jupitera při větších zvětšeních. Pozorování ukončeno po deseti minutách, kdy byl už Jupiter příliš slabý. Nicméně i tak byl povrch velmi zajímavý a kontrastní. Jinak tenhle starý okulár produkoval velmi hezký ostrý obraz, který pocitově nijak nekulhal za vjemem v moderních okulárech. Přímé srovnání jsem ale neprováděl.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (Del10): kresba přímo od okuláru. Zajímavé byly především relativně zřetelné a výrazné výběžky z NEB směrem k rovníku.

AS110 - 165x (Del10): kresba přímo od okuláru.

ATC82 - 167x (Del10): kresba přímo od okuláru. Během kreslení se seeing výrazně zhoršil, některé detaily jsou kreslené jen po paměti, některé jsem ani nestihnul zanést.

ATC82 - 104x (TMB16), 134x (BGO12.5), 167x (Del10): kresba přímo od dalekohledu (některé stupně šedi nesedí, např. NEB byl tmavší a NTB světlejší). Test nového objektivu. Kresba bez náznaku termálních efektů hned od začátku pozorování. Obraz brilantní bez náznaku barevné vady, při mírném rozostření je kolem Jupitera fialové halo asi dvojnásobného průměru kotoučku Jupitera. Textura byla bohatá (zvláště v TMB16), hladkost a jemnost podání mi přišla lepší než v AS80/1200. Obraz mi silně kvalitou připomínal obraz v AS110. NTB byl krásně dvojitý, jednotlivé pásy v něm vykazovaly zajímavou nepravidelnou strukturu. Na západní straně pak byl tmavší pás. STB vykazoval na východní straně ve chvílích zlepšeného seeingu zajimavý tmavý kontrastní tenký proužek. Zdálo se mi, že nelemuje přesně okraj polární oblasti. SEB byl prakticky jednotitý, jen směrem k oběma okrajům se tmavší část zužovala. NEB byl hodně uzký a šlo z něj vykoukat asi 2-3 zřetelné výběžky a pak ještě jeden neurčitý poblíž meridiánu. Ten se chvílemi jevil hodně podlouhlý.

AS80 - 120x (Del10), 150x (ATC8): kresba přímo od dalekohledu.

Telementor - 84x (O-10), 105x (ATC8), 120x (O-7): kresba přímo od dalekohledu. Excelentní seeing.

AS80 - 120x (O-10), 150x (ATC8): kresba přímo od dalekohledu. Většina detailů vyžadovala hodně úsilí. STB vykazoval dva podélné ztmavení.

AS80 - 120x (Del10): kresba přímo od dalekohledu. Zaznamenaný stíň je Ganymedův. Rudá skvrna byla víc vybledlejší než posledně a nevšimnul jsem si žádného odstínu.

AS110 - 165x (Del10):

Telementor - 105x (ATC8):

AS80 - 120x (O-10), 171x (TMB7):

AS110 - 165x (Del10): Jupiter byl neskutečně nádherný. Rudá skvrna procházela kolem meridiánu, měla zřetelnou sytě oranžovo-šedou barvu. V pásech bylo mnoho podrobnosti, které jsem nikdy v ED100 neviděl. Měl jsem pocit, že bych ani nebyl schopen vše namalovat. Navíc jsem byl už dost unavený.

Telementor - 105x (ATC8), 84x (O-10):

AS80 - 120x (O-10), 171x (TMB7):

AS80b - 120x (Del10):

AS80 - 120x (O-10):

AS110 - 165x (Del10), 132x (BGO12.5): naprosto nádherný obraz, stabilita a hladkost a jemnost odstínů šedi byla vynikající. Například rovníkové kudrlinky byly viditelné přímým pohledem po celém povrchu Jupitera, tak po 50% času.

ED100 - 129x (TMB7): po většinu pozorování byl seeing spíš horší, ale na 20 sekund se to vylepšilo a nevěděl jsem, kam se dřív kouknout. Snažil jsem se zapamatovat co nejvíc detailů z SEB.

AS80 - 96x (O-12.5), 120x (O-10), 150x (ATC8):

ED100 - 129x (TMB7): konečně jsem zase po dlouhé době viděl barevně Rudou skvrnu. Odstín byl těžko postřehnutelný a vyžadoval soustředění, nicméně tam byl. Skvrna měla temně oranžový, až oranžově-šedý nádech. Zbytek Jupiteru mi přišel už zase jen šedý. S barvou pomáhalo to, že jsem kreslil při bílém světle, ale nebylo to nijak drastické, možná i proto, že okolo bylo docela jasno, jak svítil Měsíc téměř v úplňku. Z jižní strany GRS byl její okraj zřetelně sytě tmavý, chvílemi mi tam problikávala až černá skvrnka. V SEB bylo k vidění několik dalších drobných ztmavení.

AS80b - 96x (O-12.5): slušný seeing, dalekohled vykazoval krásnou ostrou kontrastní kresbu. STB vypadal docela zajímavě, hlavně jeho západní část, kde byla k vidění diagonální tmavá line. Jak jsem pak zjistil doma, v těchto místech má být malá rudá skvrna.

AS80 - 96x (O-12.5): kresba spiš po paměti. Ze začátku pozorování vypadal obraz dobře, to jsem ale ukazoval Jupiter sousedům. Když jsem začal kreslit, už se začalo zatahovat.

ED100 - 150x (HC-6), 141x (TMB16+TV2.5x), 129x (TMB7): většina pozorování s okulárem Kassai HC-6, kombinace TMB16+TV2.5x byla viditelně lepší. Na konci jsem ještě pozoroval s okulárem TMB7 a ten dával nejlepší obraz. Například v ostatních okulárech šla vidět jenom zřetelná protažená skvrnka na východním okraji těsně na sever od severního dočasného pásu (NTB). V TMB7 šlo chvílem vidět i pás táhnoucí se až k západnímu okraji. Nevím, jestli to nesouvisí s rostoucí kvalitou okulárů nebo je to prostě jenom lepší kontrast při mírně menším zvětšení a nebo se dalekohled jen víc vytemperoval a Jupiter vylezl o trochu výš.

AS80 - 96x (O-12.5): po chvíli temperování začal být obraz viditelné lepší lež v R75/329 (čistčí a kontrastnější, ukázal trochu víc detailů), rozdíl byl ale překvapivě malý.

C63 - 84x (O-10), 105x (ATC8): obraz je podobně kontrastní, těch detailů je tam asi stejně, jsou ale mnohem hůř viditelné než v R75/329.

R75 - 82x (Del10+TV2.5x): v porovnání s AS80 si vedl velmi dobře. Tenhle krátký refrák je velmi dobře použitelný i na sledování planet.

AS80 - 96x (O-12.5), 120x (O-10): velmi krátké pozorování, většinou při zvětšení 96x, a i při něm byl díky špatné transparentnosti obraz velmi tmavý.

AS80 - 96x (O-12.5), 120x (O-10): Jupiter byl ještě nízko a obraz nebyl tak dobrý jako na Měsíci. Zaměřil jsem se na bravu. Všimnul jsem si drobných barevný rozdílů jednotlivých měsíčků. Koutouček planety byl nažloutlý, hlavní pásy tmavě šedé, s možným náznakem dohněda.

Telementor - 140x (O-6), 105x (ATC8): seeing Ant. III/V. Stín měsíčku Io byl velmi nevýrazný, trvalo mi dlouho než jsem si uvědomil, že je to asi stín měsíce. Ke konci kreslení už začal vylézat i Io, což bylo pěkné.

Telementor - 79x (TMB16+ATC1.5x), 105x (ATC8):

Telementor - 79x (TMB16+ATC1.5x), 105x (ATC8):

AS110 - 165x (O-10), 132x (O-12.5), 103x (TMB16): Dalekohled vykazkoval silné známky deformované optiky a to byl před tím objektiv téměř tři hodiny v autě v kufru. Kolem měsíčků byly vždy v těsné blízkosti dvě hvězdy. Kontrast byl při 100x a 130x výborný, rovníkový pás byl velmi tmavý.

AS80b - 120x (O-10): přímý náčrt od dalekohledu.

AS80b - 120x (O-10), 150x (ATC8):

AS80b - 75x (TMB16): silný opar znemožňoval pozorování při větším zvětšení. Galileiho měsíce byly v dalekohledu sotva patrné. Na Jupiteru byly k vidění jen hlavní pásy a asi dva rovníkové výběžky. Kresbu jsem ani nepřekresloval, je když tak založena v denníku.

AS80 - 120x (O-10), 150x (ATC8):

ED100 - 150x (O-6):

AS80b - 120x (O-10): ke konci kreslení se mi na západní straně kotoučku podařilo vypozorovat jemný pás jižně od SEB. Jedná se STB.

ED130 - 188x (XO5): Dalekohled jsem vytahnul ven kolem 20:50SEC. Po celou dobu jsem koukal pri zvetseni kolem 170x (Pentax XO5). Jeste v 21:10 byl obraz naprosto priserny. Kolem Jupitera byl intenzivni nazelenaly mlhavy pas o sirce asi 10''. Detaily veskere zadne, jen hlavni pasy. Ve 21:25 se onen pas zmensil asi 5'' a zacaly vylezat prvni zajimave detaily, napriklad sla tusit vychazejici ruda skvrna. V 21:30 jsem se rozhodl, ze se pustim do kresleni. Mlhavy lem uz temer zmizel. Navic bylo jasne, ze se ty mraky behem chvile uz opravdu prizenou. Vychazejici ruda skvrna uz sla videt relativne zretelne (dokonce jsem ji zase po dlouhe dobe videl jako naoranzovelou), obcas tam byl jeste nejaky detail v rovnikove oblasti. Ale treba po rude skvrne junior ani stopy. V 21:35 se nadobro zatahlo...

AS80b - 120x (O-10):

AS80b - 120x (O-10), 150x (ATC8):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 113x (O-16+ATC2x):

ED100 - 176x (XO5), 113x (O-16+ATC2x): čas 21:10-21:25UT, CMI=277°, CMII=83°, CMIII=136°. Většina kresby provedena při zvětšení 180x. Při menším zvětšení, 110x, jsem si ještě všimnul jemného pásku kousek na jih od SEB, který nebyl při větším zvětšení vůbec viditelný. Dalším zajímavým rysem je slabý výběžek od NEB směrem na sever. Šlo tam něco tušit, bohužel jen zřídka. Chvílemi to vypadalo jako oblouk.

ED100 - 113x (O-16+ATC2x), 113x (ATC8): zbězně jsem porovnával výkon 0.965'' ATC barlow 2x. V kombinaci s O-16 poskytoval nádherný kontrastní obraz prakticky bez degradace, jak kontrastu tak i barvy. Jupiter mi přišel mírně větší než v ATC 8mm Erfle okuláru, kde mi přišel i o chlup míň kontrastní, resp. chvíli trvalo, než se mi podařilo onoho kontrastu docílit. To mohlo být prostě jen přecházející oblačností. V každém případě i tento okulár poskytoval pěkný kontrastní obraz.

ED100 - 129x (TMB7): čas 22:40-22:55UT. Obraz byl místy velmi ostrý a kontrastní. Šlo poznat, jak se časem lepšil, pravděpodobně podle toho, jak postupovala temperace dalekohledu. Na konci pozorování byl téměř perfektní - už jsem zapoměl, jak pěkně dokáže Jupiter vypadat v ED100 a znova mě to překvapilo. Čas kresby 22:40-22:55UT, CMI=168°, CMII=341°, CMIII=36°.

AS80b - 120x (O-10): čas 20:15-20:30UT.

AS80 - 120x (O-10): čas 20:35-20:50UT.

AS80 - 75x (TMB16): čas 20:20-20:30UT. Obraz byl krystalicky čistý a ostrý. Obdobné věci šly pozorovat i v CZJ O-16, jen byl obraz mírně nažloutlý.

C63 - 105x (ATC8): kresba proběhla v době od 22:15-22:30UT. Seeing byl proměnlivý. Měsíc Io se začal dotýkat Jupiteru někdy kolem 22:30UT. Pro tuto dobu také odpovídají polohy jeho stínu a ostatních útvarů v Jupiterově atmosféře. Stín měsíce Io byl velmi kontrastní, krásná černá tečka. Jupiter jsem pozoroval také na konci pozorování, tj. okolo 23:00UT. Zkoušel jsem najít samotný měsíc, ale neviděl jsem ho.

C63 - 105x (ATC8): kolem 22:20UT. Dalekohled byl pěkně vytemperovaný a jen mírně zarosený. Pozoroval jsem mezi mraky, po většinu doby byl špatný seeing a Jupiter byl navíc díky mrakům tmavý. Ve chvílých lepšího seeingu a vyjasnění byla pekně vidět zapadajici rudá skvrna (resp. tmavý lem kolem ní). Pásy a detaily v nich se zdály být živější než při poslední kresbě Jupitera v C63.

C63 - 105x (ATC8): kolem 22:10-22:20UT.

C63 - 140x (O-6): obraz je už hodně slabý a trochu měkký

C63 - 84x (O-10): pěkně ostrý a zajímavý. Myslím, že jsem viděl i GRS, byla akorát na západním okraji a byla viditelná spíš jen jako světlé přerušení SEB. Jižní pás je dvojitý.

ED130 - 188x (XO5): GRS pěkně viditelná, hlavně její rovníková část je lemovaná zřetelně tmavým pásem. Samotná skvrna je hodně světlá. NEB pás je dvojitý.

AS80 - 120x (O-10): velmi hezký pohled. Obraz docela kontrastní, NEB zřetelně dvojitý, bylo vidět i několik výběžků v rovníkové oblasti.

C63 - 140x (O-6): vypadá zajímavě s pěknou texturou. Jižní pás je dvojitý. Jižní polární pás má nestejnoměrně rozdělenou jasnost.

AS80 - 120x (O-10), 171x (TMB7): Čas 20:30-20:40UT, Ant. II/V při 120x. CM1=355°, CM2=137°, CM3=116°, velikost kotoučku 39''. Většina kresby provedena při zvětšení 120x, poloha a tvar Rudé skvrny při 170x. Při menším zvětšení se zdálo, že skvrna sahá až k okraji kotoučku, při větším bylo zřetelně, že je celá venku.

AS80 - 120x (O-10): Čas 16:40-16:47UT, Ant. II/V. Rychlokresba přímo od dalekohledu, většinou zachycených rysů si nejsem moc jistý, hlavně pro silný vítr a řvoucí děti.

AS80 - 120x (O-10): Kolem 20:10-20:20UT, CM1=47°, CM2=274°, CM2=249°. Ant. II/V. Chvílemi byl obraz docela ostrý a začly vylézat i ty slabé šmouhy v rovníkové oblasti. Bohužel to bylo jenom občas, tak si nejsem úplně jistý.

AS80 - 120x (O-10): CMI=111°, CM2=130°, CM3=100°. Ant. II-III/V. Zdálo se, že vychází akorát Rudá skvrna. Jinak mě zarazilo jak byla severní strana NEB zřetelně tmavší než ta rovníková strana. Zatim jsem nic takového neviděl.

AS80 - 133x (BGO9): Čas 21:37-21:47UT. Ant. II-III/V. CMI 108°, CMII 287°, CMII 251°.

AS80 - 120x (O-10): Čas 15:50-16:00UT. Ant. III-IV/V. CMI 256°, CMII 77°, CMII 42°. Rychlokresba přímo od dalekohledu.

Forfax140 - 162x (O-10): Čas 22:20-22:30UT. Ant. III-IV/V. CMI 336°, CMII 162°, CMIII 126°. Rychlokresba přímo od dalekohledu.

AS80 - 120x (O-10): Čas 20:35-20:45UT. Ant. III/V. CMI 88°, CMII 336°, CMII 298°. Jen rychlokresba mezi mraky.

N250 - 200x (TV8): Kolem 20:35UT. Výborný seeing, Ant. I/V. Zdaleka nejlepší Jupiter mého života. Obraz stál po několik minut jak přibytý a byl plný jemných detailů. Např. rovníková část SEB byla poseta teměř po celé své délce víc jak 5ti malými bílými oválky. Filamenty v rovníkové oblasti byly velmi zřetelné, a chvílemi se tam míhaly i ostřejší tmavé téměř bodové shluky. Pásy, i ty tenké, vykazovaly nádherné množství detailů. Obraz se bohužel díky postupující mlze po několika minutách zkazil. Velmi ztmavnul a detaily na tmavém kotoučku zanikly. Škoda.

ED100 - 129x (TMB7): Ant. II/V. Čas 22:05-22:20UT. CMI 48°, CMII 27°, CMIII 346°

N250 - 229x (TMB7), 314x (XO5): Čas kresby: 20:20-20:45UT

AS80 - 150x (TV8): Čas kresby: 21:55-22:13UT.

AS80 - 150x (ATC8): Seeing: Ant. II-III/V, Pick. 7-8/10

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7): 22:42-22:50UT. Seeing II-III/V

ED100 - 129x (TMB7): Čas: 21:15-21:30UT.

ED100 - 129x (TMB7): Čas: 20:40-20:55UT. Seeing Ant. IV-III/V.

ED100 - 90x (O-10): Čas: 22:35-22:50UT. Seeing Ant. II-III/V. CMI=341°, CMI=195°, CMI=133°.

ED100 - 176x (XO5):

AS80 - 120x (O-10):

AS80 - 96x (O-12.5), 120x (O-10): Hezký ostrý pohled. Při zvětšení 120x je poznat, že seeing není úplně nejlepší (Jupiter byl nad střechama). V okamžiku pozorování se okraje Jupitera přesně dotýkal jeden z měsíců. Nádherný pohled.

SW120 - 71x (XF8.5): Oba hlavní rovníkové pásy zřetelné. Obraz ale plave (Jupiter sotva vyšel) a obraz trpěl barevnou vadou - Jupiter byl tak trochu dozelena.

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

N250 - 200x (TV8): Kresba kvůli mrakům nedokončena.

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 176x (XO5):

ED100 - 129x (TMB7):

ED100 - 129x (TMB7):

SV80S - 94x (XO5):

N250 - 133x (XF12):

N250 - 200x (TV8):

N250 - 200x (TV8):

SV80S - 120x (UO4):

SV80S - 120x (UO4):

SV80S - 94x (XO5):

SV80S - 94x (XO5):

N250 - 229x (TMB7):

N250 - 229x (TMB7):

N250 - 200x (TV8):

N250 - 200x (TV8):

N250 - 200x (TV8):

SV80S - 120x (UO4):

SV80S - 120x (UO4):

SV80S - 94x (XO5):

ED130 - 137x (TMB7):

ED130 - 137x (TMB7):

ED130 - 137x (TMB7), 188x (XO5):

ED130 - 137x (TMB7):

SV80S - 120x (UO4):

SV80S: CCD Atik314L at f/30 (Powermate 5x)

SV80S - 94x (XO5):

SV80S - 94x (XO5), 186x (XO2.5): Pickering 5/10

N250 - 229x (TMB7): Kresba kolem 22:00UT. Kotoučky Jupiterových měsíců byly dobře patrny a dokonce šly seřadit i podle velikost. Ganymed byl největší, následovala Kalisto, Europa a Io pak byly nejmenší a přibližně stejně velké.

N150 - 188x (UO4): Velmi dobrý seeing. Viditelné detaily v pásech. Místy, kolem 00:00UT, i zřetelně Rudá skvrna. Pozorován průchod jednoho měsíce přes kotouč a dva stíny. Nádherné divadlo!

N150 - 136x (Meade5.5): Zatím nejlepší pohled. Severní tenký pás nad hlavním NEB byl zřetelně vidět po celé délce. I dva hlavní pásy vykazují strukturu, ale nerozpoznal jsem žádné detaily (např. Rudou skvrnu).

N150 - 273x (Meade5.5+2x): Kolem 23:00UT. Žádné další podrobnosti nenalezeny. Naopak, obraz se zhoršil a šly vidět jen dva hlavní pásy.

N150 - 83x (SV9), 136x (Meade5.5): Kolem 21:00UT se nacházel nízko nad obzorem. Patrné dva hlavní pásy bez dalších podrobností. Obraz plave a někdy se úplně bortí.