ATC40: ATC K40, f=40mm, (30x, 83')

A-16: Zeiss ZAO-16, f=16mm, (75x, 38')

A-6: Zeiss ZAO-6, f=6mm, (200x, 14')

XO5: Pentax XO5, f=5.1mm, (235x, 11')

O-4: Zeiss O-4, f=4mm, (300x, 8.4')

A-10: Zeiss ZAO-10, f=10mm, (120x, 24')

ATC8: ATC Ef8, f=8mm, (150x, 26')

TMB7: TMB Supermonocentric 7, f=7mm, (171x, 11')

NGC 2311 - Otevřená hv.

AS80, 30x (ATC40): velmi nevýrazná skvrnka

AS80, 75x (A-16): bočním pohledem tam vyléza mlhavý kruhový shluk, ve kterém problikuje asi 5 velmi slabých hvězd. Průměr odhaduji na 1/14-1/12 zorného pole, tj. asi 3'.

NGC 2304 - Otevřená hv.

AS80, 75x (A-16): drobounký silně žmolkovatý mlhavý flíček jen s obtížemi viditelný bočním pohledem. Z jihu na něj ukazují dvě středně jasné hvězdy. Rozměr skvrnky je přibližně jako vzdálenost oněch dvou hvězd, tedy ai 1.5-2'.

NGC 2421 - Otevřená hv.

AS80, 75x (A-16): takhle nízko u obzoru je už docela mlíko. V místě hvězdokupy je nevýraný shluk čtyř slabších hvězd do protáhlého kosočtverce s mlhavým pozadím a několika dalšími velmi slabými hvězdami. Průměr odhaduji na desetinu zorného pole, tj. asi 4', možná je i rozsáhlejší, těžko říct, kde hvězdokupa končí.

NGC 2432 - Otevřená hv.

AS80, 75x (A-16): drobný velmi slabý mlhavý shluk. Sotva patrný bočním pohledem. Protažený severo-jižním směrem, problikuje v něm neurčitě několik velmi slabých hvězd.

NGC 2440 - Planetární mlh.

AS80, 75x (A-16): rozeznatelná od okolních hvězd. Mlhavá, relativně jasná hvězda.

AS80, 200x (A-6): zřetelná ploška, jasná. Neurčitý tvar.

AS80, 235x (XO5): stále nedokážu s určitostí vykoukat tvar. Vzhed se neustále mění. Jasnější jádro není úplně prstýnek, zdá se mi, ale, že nějaké centrální ztmavení tam je. Občas vypadá jádro složené, jako ze dvou čárek při PA~0°, protažených ve východo-západním směru. Samotné jádro, jako celek, se zdá protažené přibližně severo-jižním směrem. Ale někdy se zdá slabé halo protažené zase východo-západním směrem.

AS80, 300x (O-4): viz. kresba. Neúplný prstýnek spíš čtvercového tvaru. Jižní a severní konce jsou nejjasnější, problikuje v nich neco stelárního.

Jupiter - Planeta

AS80b, 150x (ATC8), 171x (TMB7), 120x (A-10): většina pozorování a kresby provedena při 150x. Při 171x byl obraz ještě stále pěkně ostrý a některé drobné detaily byly lépe viditelné. Jiné útvary, například rovníkové výběžky, s nízkým kontratem byly ale přece jen hůře viditelné.