2018/05/13 21:40-22:15UT
Místo: Říčany
Počasí: Jasno, proměnlivá, místy horší transparentnost. Mraky pokrývají tak čtvrtinu oblohy, oblast kolem Jupiteru byla po celou dobubez viditelných mraků.
Seeing: Dobrý, Ant. III
Montáž: Zeiss T1
Příslušenství: zenitový hranol Baader/Zeiss T2

Zeiss Telementor (63/840mm)
ATC53P: ATC f53P II, f=53mm, (16x, 2.5°)
TMB7: TMB Supermonocentric 7, f=7mm, (120x, 15')

Jupiter - Planeta
120x (TMB7): NEB byl hodně členitý se zajímavými tmavšími oblastmi. Bylo těžké se v nich v tom malém průměru pořádně rozebrat. SEB byl z jižní strany lemovaný výraznou tmavou linií, jinak prakticky bez podrobnosti s náznakem druhého mnohem slabšího pásu po severní straně. Rovníková oblast měla zajímavou texturu se zřetelným výběžkem poblíž meridiánu. STB na východní straně byl chvílemi dvojitý a když se obraz uklidnil, dokonce tak šla vidět i další textura, jako tmavší skvrnky spojující oba pásy. Dle snímků z předešlého dne tam byly dva bílé oválky. V druhé půli kresby se zhoršila transparentnost a bylo náročnější vůbec něco vykoukat. Celkově byl Jupiter hodně barevný, hodně nažloutlý a pásy byly tmavě hnědé.



Lyr
δ12 Lyr, Stephenson 1
16x (ATC53P): v této oblasti byla obloha docel tmavá. Nevím čím, ale hvězdy byly barevnější než obvykle. Barevný kontrast mezi složkami δ12 Lyrae byl nádherný. Mezi nimi pak problikovaly ve dvou (téměř) kroužcích členové otevřené hvězdokupy Stephenson 1. Dokonce mi přišlo, že i tyto slabší hvězdy mají barevný nádech, většinou do světle modra. Hvězda ve vnitřním kroužku naproti jasné oranžové delta Lyr byla však naoranžovělá. Pohled na snímek to potvrdil (je to rudý obr BD+36 3312 spektální třídy K0III, V=8.7 s barevným indexem 1.02).

Lyr
NGC 6720 (M57) - Planetární mlh.
16x (ATC53P): prakticky stelární, stále však rozeznalná od ostatních hvězd. Bočním pohledem je tušit, že to je velmi drobná ploška.
120x (TMB7): po chvíli rozkoukání vyleze docela zřetelný prstýnek. Po hvězdě magnitudy 13.0 není ani stopy.

Her
NGC 6205 (M13) - Kulová hv.
16x (ATC53P): nádherný jasný flíček s rozsáhlým halem. Jasná centrální část mi přijde trochu protažená a povrch hvězdokupy mírně žmolkovatí. Hvězdokupa je namodralá! Ne tak moc, jako blízká namodralá hvězda páté magnitudy, ale přece jen tam ten odstín je. Zvláště v kontrastu s blíykou oranžovou hvězdou. Buď je to onou zvláštní oblohou, i volným okem jsou barvy hvězd zřetelnější než obvykle, nebo je to prostě tím, že jsem předchozí zápis dělal při bílem LED světle mobilu. Každopádně je to krása.
120x (TMB7): velká plošně slabá, časem začaly vylézat první hvězdy a pohled se stal zajímavějším.



Generated by make_html on Sep 03, 2024 at 21:01:06 CET