O-25: Zeiss O-25, f=25mm, (48x, 52')

A-16: Zeiss ZAO-16, f=16mm, (75x, 38')

O-15: Zeiss Vintage O-15, f=15mm, (80x, 32')

A-10: Zeiss ZAO-10, f=10mm, (120x, 24')

ATC8: ATC Ef8, f=8mm, (150x, 26')

TMB7: TMB Supermonocentric 7, f=7mm, (171x, 11')

A-6: Zeiss ZAO-6, f=6mm, (200x, 14')

XO5: Pentax XO5, f=5.1mm, (235x, 11')

O-4: Zeiss O-4, f=4mm, (300x, 8.4')

Venuše - Planeta

120x (A-10): kolem 18:45UT. Nějaké albedové útvary šly vypozorovat, ale moje zkušnost s touhle planetou je malá. Byly na podobné úrovni intenzity a kontrastru jako albedové útvary na 'nudné' polokouly Marsu. Nejzřetelnější byly světlejší polární 'čepičky', severní byla rozsáhlejší, jižní byla drobnější. Pak byla světlá ještě rovníková oblat u západního okraje planety. Z tmavších útvarů byl nejzřetelnější náznak tmavšího límce kolem světlejší severní polární oblasti s tmavším výběžkem směrek do centra kotouče, viz. nákres.

Jupiter - Planeta

120x (A-10), 150x (ATC8):

5 Aur - Dvojhvězda

171x (TMB7): nejobtížnější na pozorování bylo zastínit si oči před okolními lampami a přitom nedrncat do okuláru. Když se to povedlo, tak na kratičké okamžiky vylézala u hlavní složky slabá, steží patrná hvězda. Byla relativně daleko, asi jako průměr prvního difrakčního kroužku. Poziční úhel mi ale nesedí, do deníku jsem si napsal, že to bylo na východ (PA~90°), má být ale přesně na západ. Myslím, že jsem si jen popletl světové strany, protože jsem měl montáž se zapnutým pohonem. Jsem si totiž prakticky jistý, že to, co jsem pozoroval byla sekundární složka.

200x (A-6): potvrzení pozorování při menším zětšení. Náročnost byla zhruba stejná.

6 Aur - Hvězda

171x (TMB7): nápadně načervenalá hvězda. Poblíž dvojhvězdy 5 Aurigae.

IC 2482 - Galaxie

48x (O-25), 75x (A-16), 120x (A-10): asi nic. V daném místě je velmi slabá hvězda, chvílemi se zdá rozmazaná, ale nemyslím si, že by to byla ledaná galaxie.

NGC 3962 - Galaxie

75x (A-16), 80x (O-15), 120x (A-10): asi nespatřena, velmi nejisté pozorování. Našel jsem dva kandidáty, viz. nákres. Zda se, že ten druhý mohl být onou galaxií. Ja jsem danou oblast v době pozorování pozoroval jen za mlhavou dovjhvězdu (mlhavé místo, kde bočním pohledem problikuje několik velmi slabých hvězd).

NGC 3887 - Galaxie

48x (O-25): něco slabého mlhavého jde v daném místě tušit, ale nejsem si vůbec jistý.

75x (A-16): nedokážu to při větším zvětšení ani potvrdit a ani vyvrátit. V daném místě něco mlhavého problikuje, ale spíš ti vypadá jako dvě velmi slabé hvězdy.

NGC 3513 - Galaxie

75x (A-16): náznak mlhavého flíčku, může to být ale cokoliv.

120x (A-10): severně od skvrnky je velmi slabá hvězda (ve vzdálenosti 1/3 ZP, tj. asi 8'.). Velmi nejisté pozorování. Potřebuji lepší mapku...

NGC 3242 - Planetární mlh.

200x (A-6): nepravidelný, relativně jasný téměř kruhový prstýnek.

300x (O-4): prstýnek je široký, mírně protažený směrem ke slabé hvězdě na jihu.

235x (XO5): tohle zvětšení dává asi nejpěknější a nejpodrobnější vjem. Směr protažení se stále odhaduje velmi špatně. Chvílemi se mi zdá mlhavona protažená směrem k hvězdě na jihu, jindy zase víc NE-SW směrem (což je špatně, jak zjišťuji ze snímků). V prstýnku se mi nepodařilo vykoukat žádně zřetelnější zjasnění, jako při posledním pozorování z 20.3.2014. Kromě oné slabé hvězdy magnitudy V=11.4 na jihu jsem ještě zakreslil bližší hvězdu NE od mlhoviny. V těch místech se nalézá hvězda o visuální jasnosti V=13.83.