Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do kterého se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Lukáš Ondič převzal 5. 11. 2019 Prémii Lumina quaeruntur udělovanou Akademii věd. Ve Fyzikálním ústavu založí díky prémii vlastní vědecký tým, který se bude věnovat studiu nových nanofotonických platforem na bázi diamantu vhodných pro kvantovou fotoniku a senzoriku.
Tzv. nanokompozit by mohl oproti používaným komerčně dostupným materiálům několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok, sarin či soman, rovněž insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu. Na vývoji nanokompozitu se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a Ústavu anorganické chemie AV ČR, dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale.
Přečtěte si o vlastnostech 2D materiálů, jejich vlastnostech, metodách přípravy a možných aplikacích.
Vědci z FZU ve spolupráci s kolegy z ČVUT zkoumají možnost ochrany palivových článků jaderných reaktorů proti korozi. Antikorozní polykrystalická diamantová vrstva významně prodlouží životnost a zvýší bezpečnost v současnosti používaných palivových článků
Ve své době byl jedním z nejvýkonnějších superpočítačů v České republice. Téměř nepřetržitě fungoval až do konce září 2014, kdy byl jeho oficiálně podporovaný provoz ukončen, aby uvolnil místo pro nový klastr. Na klastru Dorje byla řešena celá řada problematik z oblasti fyziky pevných látek.
V celém světě se připravují nové navigační soustavy, rozšiřují se pozemní i satelitní spoje, roste počet kanálů televizního vysílání z družic – tam všude se přechází ke stále vyšším kmitočtovým pásmům. A pro tyto potřeby je nezbytné hromadně nasadit nové mikroelektronické součástky.
