Ve svém výzkumu se zaměřuje na feroelektrické materiály. Jedná se o materiály podobné magnetům, které ale mají spontánní elektrickou polarizací a výrazné elektromechanické vlastnosti.
Klíčem k funkčnosti feroelektrických zařízení (například tranzistory či mikrofony, ale i řada jiných) jsou totiž mikro a nanostruktury. Kombinací experimentálních mikroskopických technik a teoretických simulací metodou fázového pole objevuje v těchto materiálech elektromechanické jevy v nano- a mikroměřítku. Tyto jevy vyplývají z vnitřní struktury materiálů a jsou řízené vnějšími podněty, jako je změna elektrického pole, nebo mechanická indentace materiálu.
Obrázek níže ukazuje dva typy nanostruktur. První (zobrazená v horní části vzorku) jsou sloupcové hranice zrn, které jsou specifické pro vzorek a nepohybují se. Druhou (zobrazená barvami na straně), jsou doménové stěny, které se pohybují podle aplikovaného podnětu. Například svislé stěny se pohybují pod aplikovaným elektrickým polem a nakloněné linie jsou citlivé na mechanické podněty.
Interakce pohyblivých a pevných hranic vytváří neobvyklé elektromechanické odezvy, které experimentálně modeluje a pozoruje. Využít jich následně lze při vývoji elektromechanických zařízení nové generace od sběračů energie a senzorů k paměťové a rekonfigurovatelné elektronice.
