Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Pavla Federičová o výzkumu v Laboratoři pro testování křemíkových detektorů

Genderové rovnost

Jaká je situace v České republice v oblasti genderové rovnosti? To prozrazuje následující graf Gender Equality Index, který zveřejňuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů. V roce 2022 se naše republika ve srovnání s ostatními 27 zeměmi Evropské unie umístila až na 23. místě. Vývoj posledních let ukazuje, že se nerovnosti spíše prohlubují a absence žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce přetrvávají. Pozitivní zprávou je, že rozdíl v příjmech se snižuje a zatímco v roce 2015 vydělávaly ženy o 22,5 procent méně než muži, v roce 2021 byl rozdíl již jen 16,4 procenta.

Na gymplu jsem chtěla udělat dobrý dojem a náš učitel fyziky byl takový postrach, tak jsem si řekla, že mu ukážu, že opravdu nejsem hloupá. Dobře porozumět fyzice jsem tedy chápala jako výzvu.

RNDr. Alice Valkárová, DrSc., členka předsednictva GA ČR

Ačkoli na vysokých školách studuje více žen než mužů, v technických oborech rozdíl stále zůstává. Muži mají převahu v oborech informační a komunikační technologie, kde tvoří 83 % všech studentů vysokých škol a v oborech technika, výroba a stavebnictví se jedná o 70 %. V roce 2012 se konal průzkum mezi 15 000 fyziky ze 130 zemí a z výsledků vyplynulo, že neexistuje stejný přístup k příležitostem, které jim umožňují kariérní postup. Více se dočtete v časopisu Physics Today. 

Více než dvě třetiny všech vědců v ČR působí v technických a přírodních vědách, ale podíl žen mezi výzkumníky je v těchto oborech dlouhodobě nejnižší. Znatelný propad v zastoupení žen ve vědě nastupuje po ukončení doktorského studia, jak vyplývá z výzkumu Ženy ve vědě, který zveřejnilo Národní kontaktní centrum - gender a věda. 

Rozhovory s vědkyněmi FZU

Image	Ing. Alice Hospodková, Ph.D., vedoucí Oddělení polovodičů a MOVPE laboratoře, je přesvědčená, že ženy to mají ve fyzice stejně těžké, jako muži. Jedinou výjimkou je ovšem období mateřství. Jste jednou z mála vedoucích oddělení na FZU. Jak vnímáte problematiku rovných příležitostí ve fyzikální komunitě? Pojem „rovná příležitost“ je poněkud mlžný pojem, i když je moderní toto slovní spojení používat. Pro vědce v přírodních vědách zvyklých pracovat s exaktními veličinami, je to pojem asi těžko uchopitelný. Určitě jej nelze jednoduše podchytit statistikami obsazení různých pracovních pozic. Rozhodně to nelze ve fyzice, kterou se nechá okouzlit podstatně méně žen než mužů. Celý text rozhovoru
Image	RNDr. Mariana Klementová, Ph.D., vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie se zabývá charakterizací anorganických materiálů v mikro až nanoměřítku a zajímá se o 3D elektronovou difrakci pro určení atomární struktury neznámých krystalických látek. Ve kterých oborech fyziky se podle Vás nejvíce daří vědkyním? Z mé zkušenosti je to rozhodně např. krystalografie. Skoro bych řekla, že tam množství žen převažuje. Na konferencích máme občas problém mít genderově vyvážené sekce vzhledem k nedostatku mužů. Celý text rozhovoru
Image	RNDr. Vladimíra Novotná, CSc., vedoucí pracovní skupiny Kapalné krystaly a jedna z deseti nejcitovanější žen FZU. Úspěšná vědkyně věří, že časy se mění k lepšímu a přibude i více nositelek Nobelovy ceny za fyziku. Patříte mezi deset nejcitovanější žen FZU. Jakou radu byste dala mladším kolegyním, aby ve vědecké konkurenci uspěly? Nevzdávejte to. Buďte vytrvalé a trpělivé. Nenechte se odradit. Pokud máte pocit, že vás brzdí děti, tak ty rychle vyrostou a nebudou vás potřebovat. Buďte spokojené, že máte profesi, která vás naplňuje, a doma někoho, kdo vás má rád. Celý text rozhovoru
Image	Mgr. Ivana Víšová, Ph.D., postdoktorandka Společné laboratoře optiky, mezi její téma výzkumu patřilo studium interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy. Nositelka mnoha ocenění považuje doktorát, který otevírá dveře do světa vědy za takové nutné zlo. Jakou podporu ze strany FZU jako vědkyně nejvíce oceňujete? Na FZU se mi líbí více věcí. Je to podpora nadřízených a celého institutu v různých životních situacích – i přes velikost instituce nejste jen číslo. Co se vědecké podpory týká – mohla jsem vyjet na zkušenou do světa, dobře se mi spolupracuje mezi skupinami a odděleními, vždy byl cítit zájem vedení o rozšiřování laboratoří, špičkové vybavení a minimálně v Sekci optiky se nebojí dynamického vývoje, nových témat a zkušeností. Celý text rozhovoru

 

Milena Závětová, první vědkyně FZU

RNDr. Milena Závětová, CSc., je první vedoucí vědeckou pracovnicí FZU. Po promoci začala vědeckou kariéru v Laboratoři optiky ČSAV vedené profesorem Bedřichem Havelkou. V roce 1958 přešla do skupiny profesora Jana Tauce do Ústavu technické fyziky ČSAV (ten se později proměnil v Ústav fyziky pevných látek a od roku 1979 ve Fyzikální ústav ČSAV).

Členka Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci a Jednoty českých matematiků a fyziků se věnovala studiu amorfních a sklovitých polovodičů. Od konce šedesátých let se aktivně podílela na proměnách Československého časopisu pro fyziku a v práci pro „žlutý“ časopis pokračovala až do prvních let třetího tisíciletí. Po celý život se řídila Faradayovým heslem „work – finish – publish“, které aplikovala i na své kolegy. Ti vzpomínají na její devízu „Dokud to nesepíšeš, tak žádná další měření!“ Ve Spektroskopické společnosti byla více než patnáct let členkou předsednictva hlavního výboru a několik let vedla odbornou skupinu Spektroskopie pevného stavu. V roce 1991 získala Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu.

Deset nejcitovanější vědkyň FZU podle databáze Scopus

Co říkají výzkumy? Studie ve vědeckých, technologických, inženýrských a matematických oborech prokázaly, že ženy jsou autorkami menšího počtu prací, než se očekávalo. Více se můžete dočíst v časopisu Science.

Jméno	počet publikací	h-index
Ing. Marcela Mikeštíková, Ph.D.	1107	121
RNDr. Martina Boháčová, Ph.D.	228	48
doc. RNDr. Eva Mihóková, CSc.	228	39
Ing. Věra Hamplová, CSc.	197	32
prom. fyz. Milada Glogarová, CSc.	175	32
Prof. Dr. Sci. Nadezhda M. Bulgakova, Ph.D.	161	35
M. Panušková	153	63
RNDr. Vladimíra Novotná, CSc.	150	25
Ing. Alena Beitlerová	143	29
RNDr. Mariana Klementová, Ph.D.	135	29

Nobelovy ceny a ženy

Od roku 1901, kdy se začaly udílet Nobelovy ceny, získalo ocenění celkem 60 žen, což jsou přibližně 3 % všech udělených cen. Ovšem dobrou zprávou je, že od roku 2000 si nejvyšší vědecké ocenění odneslo 11 žen. Jako první žena získala Nobelovu cenu v roce 1903 Marie Curie. Zajímají vás důvody, proč tomu tak je? Více se dozvíte v časopisu Science.

Nobelovy ceny za fyziku pro ženy

• 1903 Marie Curie-Skłodowská  (více ČČF: Sto let od udělení Nobelovy ceny za objev radia, str. 116)
• 1963 Maria Goeppert Mayer

• 2018 Donna Strickland

• 2020 Andrea Ghez