100DZ - 200x (TOE4): asi nejvhodnější zvětšení. Obraz je chvílemi docela ostrý, všechny hlavní rysy zřetelně pozorovány: Cassiniho dělení pouze v konečcích prstence; SEB (z rovníkové strany bylo dokonce poznat, že tam jsou nějaká podlouhlá ztmavení až jemné výbežky; tmavší jižní polokoule a v ní náznaky jemných albedových útavrů; dvojitý tmavší pás, jak prstence prochází nad planetou; stín planety na prstenci; občas náznak krepáku (prstence C) ve výběžcích. Z měsíců jsem vypozoroval Titan, Theu a chvílemi Dione. V TEC160 se dalo pozorovat při zvětšení 480x. Tam už prstenec C problikoval docela zřetelně, navíc šly vypozorovat měsíce Thethys a Japetus. Pořád jsem ale nebyl schopen v jížní oblasti identifikovat nějaké další pásy.

N142 - 171x (TMB7):

N142 - 171x (TMB7): pozorováno docela dost měsíčků. Jejich polohy a identifikace viz náčrt.

N142 - 171x (TMB7): tady zase v tomhle zvětšení vypadal Saturn nejlépe. Ve chvílích zklidnění vzduchu byl obraz velmi pěkný, jak barevné tak i kontrastně. Krepák chvílemi viditelný. NEB krásně hnědý a ostře dvojitý. Stejně ani za těchto docela slušných podmínek jsem nebyl schopen na severní polokouly vykoukat další pásy. Kousek na východ (opačná strana než Rhea) problikoval měsíček, chvílemi to vypadalo, že tam jsou i dva. Šlo o Tethys a Dione.

N142 - 120x (A-10), 150x (TV8), 171x (TMB7), 200x (A-6): nejlepší (kontrast a osrost) dává monocentriký okulár TMB 7mm. Chvílemi je obraz krystalicky čistý, krepák nevidím, ale ostatní věci (Cassiniho dělení, stín prstence, dvojitý NEB, tmavší severní polární oblast) jsou krásně viditelné. Severně od Saturnu problikuje hvězda, pravděpodobně Saturnův měsíc (později identifikován jako Rhea). Nejlépe je vidět v TMB7, ještě i v A-10, ale v TV8 a ani v A-6 jsem si ji nevšimnul.

N142 - 200x (A-6): moc hezký. Obraz se sice docela chvěl, ale na krátké okamžiky vylézalo pěkně Cassiniho dělení po velké části obvodu prstence. NEB byl zřetelně dvojitý, tmavohnědý. Pěkně šel vidět i stín prstence.

N142 - 200x (A-6), 150x (TV8): i v tom špatném seeingu to byl při uklidnění atmosféry moc hezky pohled. Cassiniho dělení bylo viditelné v širší oblasti po obou krajích prstence. Chvilkama šlo dokonce vidět i stín, který prstenec vrhal na planetu. Na samotné planetě byl nejvýraznějším útvarem NEB, který měl hnědou barvu tmavší než okolní disk.

ATC82 - 134x (O-12.5), 111x (O-15):

Telementor - 140x (A-6):

FOA60 - 104x (XO5):

ATC82 - 167x (A-10), 111x (O-15): většina detailů byla krásně viditelná. NEB byl zřetelně dvojitý, s náznaky textury. Např. z rovníkové strany byla tmavší hrana. Barvy byly taky pěkné. Jižní polokoule byla světlejší než severní. Barva zlatavě žlutá až okrová. NEB byl mírně nahnědlý. Tmavší polární oblast byla ocelově šedá. Cassiniho dělení viditelné v dlouhých obloucích. Z vnější strany byl prstenec tmavší, z vnitřní velmi jasný, téměř bílý s jemným žlutavým nádechem. V krátkých okamžicích šly vidět náznaky prstence C. Spíš jako neostrá hrana než, což neumím nakreslit. Stín prstence C byl pěkně zřetelný. Stín Saturna na prstenci byl velmi úzký.

ATC82 - 104x (A-16): seeing je docela dobrý a při tomhle zvětšení je obrázek slušně ostrý po většinu času. Rozhodl jsem se zakreslovat při větším zvětšení.

ATC82 - 139x (XF12): příšerný seeing. Chvílemi přece jen velmi slušný obraz, větší výkonnost oproti FOA60 je výrazně znát.

FOA60 - 133x (O-4): špatný seeing, Ant IV. Obraz chvílemi ostrý. Klasika, co se týče pozorovaných útvarů.

FOA60 - 104x (XO5): seeing je velmi špatný. Je úplně jiného charakteru než u nás v Říčanech. Obraz nejde ani pořádně zaostřit, nevidím ani Cassiniho dělení.

FOA60 - 133x (O-4): kolem 22:00UT. Klasika: dvojitý NEB, Cassiniho dělení, polární ztmavení.

FOA60 - 205x (XO2.5): tohle už bylo moc

FOA60 - 156x (XO5+ATC1.5x): ostrosti a světla ubývá, tohle je ale asi nejoptimálnější zvětšení, co se týče viditelnosti detailů.

FOA60 - 133x (A-6+ATC1.5x): stále velmi ostrý, detaily jsou jednodušší

FOA60 - 104x (XO5): kolem 20:30UT. Velmi ostrý, je těžké vykoukat detaily

ATC82 - 111x (O-15), 167x (A-10): je viditelně tmavší, navíc se povrchová jasnost rychle mění. Celkově je Saturn zabarven hodně dočervena. k tomu špatný seeing. I tak šlo chvílemi krásně vidět Cassiniho dělení, dvojitý NEB (náznak něčeho světlejšího na západním okraji?), a tmavá severní polární oblast.

FOA60Q - 100x (BGO9): velmi špatný seeing

FOA60Q - 129x (TMB7): moc hezký pohled, chvílemi hodně ostrý, dvojitý NEB?

FOA60 - 104x (XO5): plave, ale obraz docela jde. Pěkné Cassiniho dělení, NEB zřetelný, tmavý severní pól, tmavý okraj prstence přecházejícího v oblasti jižního pólu.

FOA60 - 205x (XO2.5): nic nového, kromě toho, že je opět vidět i ta slabší hvězda.

FOA60 - 104x (XO5): obraz hrozně plave, chvilkama je vidět Cassiniho dělení a NEB. Vidím jen jeden měsíček (Dione), tu slabší hvězdu vedle nevidím!

FOA60 - 33x (A-16): moc pěkný ostrý pohled, Kromě Titanu vylézají bočním pohledem dva slabé měsíčky. Dle nákresu jsem jeden identifikoval jako Dione, ten druhý byla asi hvězda.

FOA60Q - 150x (A-6): nejhezčí pohled. Když se atmosféra na okamžik uklidní, obraz je velmi ostrý. NEB tmavě hnědý, severní polární oblast výrazně tmavší. Kromě Titanu jsem si nevšimnul žádný další měsíc. Jen NW od prstence mi několikrát cosi podprahově probliklo.

FOA60Q - 100x (BGO9): Cassiniho dělení chvílemi pěkně vylézá, NEB a severní polární oblast hodně tmavé a kontrastní.

FOA60Q - 56x (A-16): Cassiniho dělení je náznakem tušit na koncích prstence. Náznak NEB.

FOA60Q - 150x (A-6): planeta je velmi nízko, obraz docela plave, ale chvílemi se zaostří. To pak je vidět pěkně Cassiniho dělení ve velké části prstence a pěkný, kotrastně tmavě hnědý NEB.

OMC140 - 125x (TMB16): asi nejideálnější zvětšení, ještě pořád je slušně ostrý a jasný, ale je zřejmé, že mu něco chybí. Na krátké okamžiky se výrazně lepší.

OMC140 - 167x (XF12): tohle zvětšení je už moc a obraz se stává neostrý.

OMC140 - 100x (ATC20): kolem 19:08UT. Obraz se docela ustálil a v tomhle menším zvětšení je planeta pěkně ostrá a jasná. Cassiniho dělení je pěkně vidět, stejně tak jemné barevné odstíny. Obraz připomíná svou kvalitou obraz v dobrém refraktoru.

OMC140 - 133x (O-15): kolem 18:50UTC. Obraz je po vytažení dalekohledu z auta docela neostrý, nic moc. Cassiniho dělení sotva viditelné.

OMC140 - 125x (A-16): velmi jasný, chvílemi se obraz uklidnil, pak vylezl pěkně dvojitý NEB, tmavá severní polární oblast a pastelové barvy mezi NEB a polární oblastí. Pátral jsem po měsících Diona a Tethys, které byly kousek od planety. Možná se mi tam jednou jeden měsíc mihnul, ale nebylo to jisté. V blízkém TEC160 šly oba měsíce pěkně pozorovat.

ATC82 - 167x (A-10): docela pěkný a ostrý pohled. Dokonce šla poznat i přítomnost prstence C, jenom jako divně neostrý vnitřní okraj hlavního prstence. V TEC160 byl krepák zřetelnější. Tento dalekohled taky dával na Saturnu ze všech přítomných dalekohledů nejčistčí pohled (v porovnání s Zeiss 180 Meniskas a Takahashi 100/900 DL.

OMC140 - 133x (O-15): obraz podobný jako v A-16.

OMC140 - 200x (A-10): obraz docela měkký, navíc hodně plave.

OMC140 - 125x (A-16): moc hezký pohled. Chvílemi obraz ostrý, jinak dost plaval. Navíc se měnil jas a barva planety, jak se měnily atmosferické podmínky. Cassiniho dělení zřetelně, NEB pěkně nahnědlý a dvojitý. Polární oblast byla zřetelně tmavší. Prstenec C jsem neviděl.

AS110 - 165x (A-10): letošní první pohled na Saturn. Akorát vylezl nad stromy. Seeing byl velmi špatný, nešlo ani pořádně vidět Cassiniho dělení a NEB byl jen tušit.

Cas150 - 225x (A-10): tohle zvětšení už bylo moc. Bylo vidět, že dalekohled ho opticky neunese.

Cas150 - 150x (O-15): v tomhle dalekohledu házel tento okulár překvapivě silná prasátka. Halo bylo kolem Saturnu velmi velké (tak pětina zorného pole a docela jasné). Jinak byl obraz pěkně ostrý a kontrastní.

Cas150 - 141x (A-16): obraz je na jednom okraji výrazně lepší a docela koukatelný. Určitě půjde přístroj dokolimovat mnohem lépe. Chvílemi byl obraz docela ostrý. Cassiniho dělení šlo vidět (ne moc pěkně), dokonce i NEB byl chvílemi pěkně viditelný a i pastelové zbarvení kolem severní polární oblasti.

Telementor - 140x (A-6): přišel soused a začal jsem mu ukazovat planety. Saturn byl moc hezký, seeing ale zhoršil obraz.

Baader95 - 200x (TMB7+TV2.5x): tohle zvětšení mi přišlo jako optimální kombinace. Kotouček byl ještě docela jasný, ne ale moc, aby nešly vidět jemné odstíny barev. Zvětšení bylo tak akorát a šlo poznat, že po většinu času je pohled limitovaný seeingem. Ve chvílích klidu byl obraz pěkně ostrý. Cassiniho dělení bylo poznat po téměř celé délce prstence. Dokonce šlo chvílemi vytušit i krepák (prestenec C). NEB byl zřetelný, chvílemi jemně nahnědlý a dvojitý. Severně od něj pak byla bohatá textura s jemnými pastelovými odstíny.

Baader95 - 217x (XO2.5): Saturn už byl moc tmavý.

Baader95 - 110x (XO5): nádherný ostrý a stabilní obraz. Pohled chytal za srdce. Nicméně ne všechny detaily byly při tomto malém zvětšení vidět.

Baader95 - 120x (O-7+ATC1.5x): chvílemi moc krásný pohled. NEB dvojitý, Cassiniho dělené zřetelné.

Telementor - 165x (XO5): první letošní pohled na Saturn v 63mm refraku. NEB stěží rozpoznatelný, rozdíl byl oproti 95mm refraku znatelný. Obraz byl také citelně tmavší. I tak to byl docela pěkný a zajímavý pohled. Cassiniho dělení bylo dobře patrné, i když ne tak kontrastní.

ATC82 - 134x (O-12.5): Eliška byla schopna vidět krásně prstenec.

ATC82 - 167x (A-10): seeing Ant. III. Obraz docela koukatelný, opět jsem pozoroval stejné rysy, co posledně. Dvojitý, nahnědlý NEB pás. Severně pak mírně namodralo. Náznak krepáku na východní straně.

ATC82 - 167x (A-10): pozorování na přímo bez zenitového zrvátka. Kolem 21:15UT. Nedalo mi to a kouknul jsem se na Saturn ještě jednou bez zrcátka. Obraz mi přišel ostřejší, ale stejně jsem tam nebyl schopen vykoukat žádné další detaily.

ATC82 - 167x (A-10): obraz stále ostrý, chvílemi se horší, často je ale ostrý a bez pohybu. NEB zřetelně dvojitý. Dále jsem pozoroval hezké barevné odstíny. NEB byl světle hnědý, dále nas sever byla jemně našedlá až namodralá oblast. Polární hexagonální obast jsem neviděl.

ATC82 - 104x (A-16): naprosto ostrý obraz, který se prakticky nehnul. Moc hezký pohled. NEB zřetelně dvojitý, krepák jsem neviděl, ale ještě není tma.

ATC82 - 167x (A-10): stále velmi hezký a ostrý pohled. Deetaily lépe viditelné, ale další podrobnosti se mi nepodařilo vykoukat.

ATC82 - 104x (A-16): pozorování Saturna jsem věnoval asi půl hodiny. Při tomto menším zvětšení se ani nepohnul. Obraz byl chvílemi velmi ostrý. NEB zřetelně dvojitý a nahnědlý. Po dlouhé době jsem na sever of NEB pozoroval zmodrání a náznak tmavší hexagonální oblasti.

ATC82 - 104x (TMB16): prakticky to samé, co A-16. SE kousek od prstence problikuje znovu podprahově hvězda. Jednalo se o měsíc Rhea. Byl vidět jen v tomto okuláru.

ATC82 - 104x (A-16): teď se mi líbí víc A-16 než O-15.

ATC82 - 111x (O-15): ostrý pěkný obraz. Viditelné prakticky to, co v AS110. Jen dvojakost NEB je hůř detekovatelná.

AS110 - 103x (A-16): líbil se mi víc O-15 než A-16. Zaznamenal jsem. Z měsíců jsem zaznamenal Titan a pak mi tam podprahově problioval další. Dle zakreslené polohy se jednalo o měsíc Rhea. Viděl jsem ho jen v tomto okuláru.

AS110 - 165x (A-10): nic nového nepřibylo, asi nejlepší zvětšení.

AS110 - 110x (O-15): moc hezký pohled. NEB pěkně dvojitý, ale nějaké nové podrobnosti oproti předchozím pozorováním jsem neviděl.

ATC82 - 167x (A-10): bez zenitového zrcátka. Obraz se mi zdál zřetelně kontrastnější a jasnější, ale žádných dalších detailů jsem si nevšimnul.

ATC82 - 278x (A-6): už moc velké zvětšení. Nic nového nepřineslo, naopak detail jdou hůř vidět.

ATC82 - 209x (ATC8): obraz stále relativně ostrý, ale už ne tak jasný. Dvojakost NEB je už silná duchařina.

ATC82 - 167x (A-10): stále velmi ostrý. NEB chvílemi zřetelně nahnědlý a dvojitý. Kolem severního pólu nejsem schopen vykoukat nic detailnějšího. Pořád se do toho plete prstenec. Asi nejvhodnějšé zvětšení.

ATC82 - 104x (A-16): velmi hezký, ostrý a relativně stabilní obraz.

ATC82 - 239x (TMB7): jelikož se seeing zlepšil, zkusil jsem pozorovat znovat Saturn. Obraz byl stále koukatelný i při tomto zvětšení. Chvílemi byl NEB i docela kontrastní a byl opravdu dvojitý (dvě relativně tenké hnědé linky).

ATC82 - 167x (A-10): asi nejlepší zvětšení. NEB chvílemi zřetlně dvojitý, nahnědlý.

ATC82 - 111x (O-15): velmi hezk7 pohled, obraz je zřetelně tmavší než v TMB16.

ATC82 - 104x (H-16), 104x (TMB16): srovnání okulárů. H-16 dává velmi hezký obraz, ostrý . Obraz v TMB16 se zdá být o trochu čistčí, mírně barevnější.

ATC82 - 167x (A-10): nádhera, pohled chytá za srdce i v tom patném seeingu. Planeta je tmavě žlutá až naoranžovělá. NEB byl nahnědlý, ale ne moc výrazný. Chvílemi šlo vidět Cassiniho dělení po velké části obvodu prstence.

Telementor - 84x (A-10): velmi čistý pohled, na krajích kotoučku náznak Cassiniho dělení. Polární pás jemně viditelný.

ATC82 - 167x (Del10): překvapivě velmi slušný okulár, ukazoval téměř to samé, co A-10. Obraz mi přišel mírně neostřejší a trochu víc do oranžova, stejně tak i jemnost barevných odstínů mi přišla mírně horší. Náznaky prstence C jsem si nevšimnul, stejně tak severní polární čepička nebylo moc dobře viditelná,

ATC82 - 167x (A-10): krásně čistý a ostrý obraz. Přišel mi o chlup ostřejší a neutrálnější než v 10mm Delos okuláru. Barevné odstíny mezi NEB a polární čepičkou mi přišly mírně výraznější. NEB byl nahnědlý, polární čepička ocelově šedá a pás mezi nimi byl bělejší. Na západní straně jsem vykoukával občas prstenec C. Moc hezký pohled.

Telementor - 120x (TMB7): tohle je asi nejlepší zvětšení. Kromě Cassiniho dělení je vidět hlavní rovníkový pás a náznak tmavší polární čepičky.

Telementor - 84x (A-10): Saturn je ostrý a zajímavý s viditelným Cassiniho dělením, nicméně je to na Saturn malé zvětšení.

ATC82 - 104x (TMB16), 134x (BGO12.5), 186x (BGO9): nádhera, má ale trochu vybledlejší barvy než posledně. Pozorován NEB a jemně tmavší severní polární čepička.

AS80 - 150x (ATC8): při větším zvětšení je NEB zřetelnější. Tmavší severní polární oblast je také vykoukatelná.

AS80 - 120x (Del10): velmi hezký

ATC82 - 209x (ATC8): obraz stále koukatelný a slušný, i když seeing už nedovoloval ostrý pohled. Barvy jsou ale při tomto zvětšení víc patné, pravděpodobně díky větší ploše, na které je oko vnímá. Titan byl díky oblačnosti a špatné transparentnosti viditelný jen bočním pohledem.

ATC82 - 134x (BGO12.5): moc pěkný, jasný, ostrý, jemné barvy: NEB je nahnědlý, severní polární čepička je výrazně tmavší s nádechem do šedomodra. Cassiniho dělení je dobře patrné po velké části obvodu.

ATC82 - 104x (TMB16), 111x (O-15): celové barevné podání mi přišlo lepší v starém Zeiss orthu.

ATC82 - 134x (O-12.5), 167x (O-10): kolem 22:30UT. Na Cassiniho dělení je pěkně vidět, že 82mm dalekohled nemá takové rozlišení jako 110mm. Nicméně sytost a jemnost barev se mi zdá lepší než v AS110.

AS110 - 103x (O-16), 132x (O-12.5), 165x (O-10): nádherný pohled. Seeing je chvílemi velmi dobrý, Cassiny je vidět po valné většině části obvodu prstence. Velmi hezké pastelové barvy. Objektiv je zarosený a tak přesedlávám na jiný dalekohled.

ATC82 - 209x (ATC8): jemnost pastelových barev je úchvatná. Severní rovníkový pás je nahnědlý, pak je kotouček nažloutlý, aby se poblíž severního pólu zabarvil do ocelově šedo-modra. Krása!

ATC82 - 167x (O-10): krásné jemné pastelové odstíny. Kromě Titanu byl dobře viditelný mezi ním a planetou další měsíc (jednalo s o měsíc Thea, magnituda 9.9. Severní polární čepička má tmavší lemování. K viděni je ještě nahnědlý rovníkový pás a Cassiniho dělení.

ED100 - 225x (HC-6+ATC1.5x): stále velmi dobrý obraz.

ED100 - 176x (XO5): seeing Antoniady III. Hezký, ale zdaleka jsem neviděl to, co posledně na Saturnu přes stejný dalekohled. Chyběl pás pod NEB. Neviděl jsem ani krepák.

ED100 - 193x (TMB7+ATC1.5x), 265x (XO5+ATC1.5x): mezi Cassiniho dělením a okrajem je vidět několik dalších detailů. Hned za Casinnim jem světlejší pruh, protom trochu tmavší a okraj prstence byl ještě tmavší.

ED100 - 176x (XO5):

Telementor - 120x (TMB7): velmi dorbý seeing, obraz byl docela stabilní a ostrý. Krásně byl viditelný dvojitý stín prstence nad planetou. cassiniho dělení bylo na koncích hezky zřetelné, dokonce i trochu do obloučku. Jinak šel vidět z pásů akorát NEB. Zatím nejlepší pohled v tomhle refráčku.

AS80 - 133x (BGO9), 141x (XF8.5): krepák byl tušit i při těchto menších zvětšeních.

AS80 - 171x (TMB7): kolem 21:00UT. Velmi hezký obraz. Seeing většinou dobrý, Ant. III. NEB zřetelně dvojitý, nahnědlý, ale bez dalších podrobností. Casiniho dělení bylo pěkně a zřetelně vidět po velké délce. Prstenec nad planetou byl z obou stran lemovaný šedým pásem, vypadalo to občas na kratičké okamžiky docela trojrozměrně. Dokonce šel chvílemi vidět i krepák. Po většinu doby šel vidět jen jako nezřetelný, hůře definovaný okraj vnitřního prstence, což kontrastovalo s ostrou vnější hranou. Chvílemi, na kratičké okamžiky, ho tam bylo možno zahlédnou celý, jako tmavší šedou blánu, která vyplňovala vzdálený konec tmavého vnitřku západního prstence. Na východní straně byl krepák mnohem méně zřetelný.

AS80 - 75x (TMB16): chvílemi šla při tomto zvětšení vidět zřetelně Rhea (ale jen při tomto zvětšení), občas tam bliknul Tethys, ale to byla velká duchařina.

AS80 - 171x (TMB7), 120x (O-10): 20:10-20:24UT. Špatný seeing, ale chvílemi se občas uklidnil. Pak šlo na koncích prstenců vidět Cassiniho dělení. NEB vypadal dvojitý, část blíž rovníku byla trochu výraznější. Měl mírně nahnědlo-fialovou barvu. Směrem k severnímu pólu pak byl povrch mírně bělejší s jemným náznakem světle modré. Polární pás tam žadnný výrazný nebyl, spíš mi přišlo, že pól je už trochu ve stínu. Zbytek povrchu byl jemně nažloutlý, stejně tak i prstence. Vnější byl trochu tmavší, šedší a žluťejší. Vnitřní okraj byl také šeděší.

AS110 - 165x (ATC20+ATC2x), 236x (TMB7): větší zvětšení fungovala trochu líp na Cassiniho dělení, ale už se ztráceli jemnosti v pásech. Seeing už pozorování taky trochu degradoval.

AS110 - 132x (BGO12.5): naprostá paráda. Saturn zrovna kulminoval. Seeing nebyl nejlepší, ale ani ne nějak výrazně špatný. Chvilkama byl obraz naprosto úžasně čistý a kontrastní. Nejvíc mě fascinovala jemnost barevných odstínů v pásech na severní polokouli. Jinak Cassiniho dělení bylo vidět na velkém kuse prstence. Nádherný byl i prstenec C, ten teda vidět přímo nešel, ale když přecházel nad planetou, tak vytvářel krásnou jemnou šedou čárku. Mám pocit, že takhle dobře jsem nikdy Saturn v ED100 neviděl. I v N250 to bývalo většinou horší, až na jednu vyjmečnou noc. Krása!

Telementor - 120x (TMB7): Rhea byl také vidět, ale mnohem hůř než při menším zvětšení. Mohlo jít ale jen o změnu podmínek. Saturn už byl v oblačném pásu a transparentnost se v daném místě hodně často měnila. Potvrdilo se mi i zjasnění u prstence, ale byla to ještě větší duchařina než v TMB16.

Telementor - 53x (TMB16): obraz byl nádherně kontrastní a barevný. Občas se uklidnil i seeing. Potom bylo Cassiniho dělení občas náznakem vidět, stejně tak i tmavší pás, kdy ten temný prstenec přecházel nad povrchem planety. K vidění byl ješte severní rovníkový pás. Z měsíců byl zřetelný Titan. Rhea občas problikávala bočním pohledem. Pak se mi zdálo, že je něco těsně u západního okraje Saturnu (na stejné straně jako Rhea). Opravdu přesně v těch místech měl být Enceladus, jak jsem doma později zjistil, ale myslím si, že jsem ho nezaregistroval, protože jsem přehlédnul i mnohem jasnější Dione a Tethys.

Telementor - 105x (ATC8): chvílemi velmi hezký a ostrý pohled. Prstence byly doširoka rozevřené, Cassiniho dělení bylo s trochou úsilí vidět jako docela dlouhý půloblouček. Ještě šel vidět stín planety a na Saturnu pak jeden rovníkový pás. Druhý pás odpovídal přechodu prstence nad planetou. Z měsíců jsem viděl jen Titan. Jinak nic, i když jsem se docela snažil

AS110 - 165x (O-10): nic vyjmečného, Saturn je už nízko nad obzorem, navíc tam přecházely cirry a tak šel sotva vidět okem. Obraz v krátkých chvílích ale vypadal docela kontrastně.

AS80 - 200x (O-6): obraz bez zenitového zrcátka je viditelně lepší. Jemnost barevných odstínů v Saturnových pásech na severní polokouli byla nádherná. Obraz velice ostrý. Zatím asi nejlepší Saturn v tomhle dalekohledu. Stejně jsem ale další podrobnosti oproti předhozím pozorováním neviděl.

C63 - 140x (O-6): kolem 20:15UT, seeing: Ant. II/V.

C63 - 140x (O-6): velmi hezký pohled. Zajímavá textura v NEB a směrek k pólu. NEB je široký s náznaky nerovnoměrného rozdělení. Nejsem ale schopen vykoukat nic určitějšího. Cassiniho dělení je docela pěkné. Už to není jen ztmavení na krajích prstence, ale byl vidět i kratší oblouk. ''Stín'' prstence na planetě byl na okrajích dvojitý. Ve středu koutoučku se slýval do jednoho. Stín planety na prstenci byl taky zajímavý, zdal se mi docela ostrý a protažený pod velkým úhlem.

C63 - 105x (ATC8): žádné další podrobnosti nevylezly.

C63 - 84x (O-10): v rozích prstenců se objevuje ztmavení - Cassiniho dělení. Vedle od něj, směrem k planetě je v prstenci jasnější a bělejší pás. Saturn je stále velmi jasný. Nádhera.

C63 - 67x (O-12.5): prstenec je už velmi pěkný, ale Cassiniho ne. Na planetě je pěkně vidět NEB, stejně ta i stín prstence, když přechází před planetou. Tento stín ale nebyl dvojitý jako ve větších dalekohledech. Stejně tak je na prstenci vidět stín planety.

C63 - 34x (H-25): prstenec zřetelný, ale planeta bez detalů.

ED130 - 372x (XO2.5): detaily viditelné mnohem hůř, chvílemi je však obraz kupodivu docela ostrý. Stále žádné detaily v pásech.

ED130 - 240x (UO4): o chvíli později, kolem 20:30UT, se seeing zlepšil, chvílemi byl Ant II/V. Cassiniho dělení bylo pěkně viditelné, prstenec C občas na jedné straně vykukoval. Pásy jsou viditelné, chvílemi téměř s texturou, ostře a kontrastně se spoustou barevných odstínů. Pěkné, ale pořád tam nejsem schopen vykoukat nic navíc.

ED130 - 240x (UO4): kolem 20:20UT. Střední seeing, Cassiniho dělení velmi těžko vykoukatelné. Prstenec C nevidím, ale ještě není úplná tma. Pásy jsou pěkné, NEB se chvílemi zdál dvojitý, ale neviděl jsem tam nic navíc oproti předešlým pozorováním. Pěkné barevné odstíny

ED130 - 188x (XO5): Velmi hezký pohled, relativně ostrý a kontrastní. Mám pocit, že ED100 je ještě trochu víc čistčí, ale z jednoho pozorování se nedá moc usuzovat. Saturn už byl nízko, seeing byl proměnlivý, většinou kolem Ant. III/V. Dalekohled ještě nebyl vytemperovaný. Všechny hlavní rysy šly pěkně vidět. Velmi hezké byly barevné nuance mezi pásy. Např. hlavní NEB byl dohněda, světlejší pás na sever od něj měl zase mírně modrobílý odstín.

AS80 - 200x (O-6): naprostá paráda. I při tomto zvětšení je Saturn stále velmi dobře koukatelný, byť samozřejmě už docela tmavý. Má krásně nažloutlou barvu a hlavní NEB je dohněda, stejně tak severní polární oblast. V prstencích pak byly k vidění četné detaily: Cassiniho dělení, u něj další světlý prstenec, stín planety. Pokud to lze vůbec porovnat, tak obraz ani v nejmenším zaostával za obrazem z předešlé noci přes ED100 a ED120.

ED100 - 176x (XO5): Ant. III/V. Docela pěkný pohled, opět se mi ale nepodařilo vykoukat nějaké další detaily v pásech. Zaznamenal jsem tyto měsíce: Titan, Rhea, Tethys a Dione. Tethys a Dione byly těžká duchařina, ale byly tam.

N250 - 188x (XF8.5), 314x (XO5): při 188x velmi hezký a ostrý pohled. Stejně ale jsou detaily v NEB velmi neurčité. Nevidím tam víc než v ED100. Ani pohled při 314x neodhalil nic nového. Obraz už byl ale trochu mázlý. Stejně tak, když jsem pozorování zopakoval kolem 22:00UT. Kresba poloh měsíců byla provedena kolem 20:15UT.

ED100 - 176x (XO5): velmi dobrý seeing, Ant. II-III/V. Chvílemi je planeta velmi kontrastní a docela živá. Severní pás je velmi široký, prakticky sahá od NEB až po pól. Někde mezi je přerušen nevýrazným světlejším pruhem. Samotná NEB se zdá dvojitý, ale je to vše neurčité (podobně jako před pár dny v N250). V prstencích je vidět opět hodně detailů. Až na krepák prakticky vše, co v N250: Cassiniho dělení, vedle jasnější prstenec (směrem k planetě), dále pak šedý kraj. Při přechodu nad planetou je zřetelné dvojité tmavé lemování. Na obou stranách je vidět i stín, který planeta vrhá na prstenec.

N250 - 178x (BGO9), 200x (ATC8): obraz hezký a velmi ostrý. Prstenec D (krepák) chvílemi viditelný v západní části. NEB prstenec široký, jakoby dvojitý, oddělený o severního polárního prstence světle šedým pruhem. Zdá se, že tam je něco víc, ale nejsem schopen to rozlišit.

AS80 - 171x (TMB7): Čas 20:55-21:15 UT, seeing Ant. II-III/V. Viditené tři měsíce, všechny na jedné straně: Titan, Rhea a Tethys (ten je nejhůř viditelný a nejbíž Saturnu).

AS80 - 171x (TMB7): Pěkný pohled, ale nijak se nevymykal tomu z loňska. Cassiniho dělení bylo viditelné jen náznakem. Na kotoučku planety šel zřetelně vidět stín prstence a jeden hlavní rovníkový pás s náznaky jakýchsi neurčitých ztmavení.

ED100 - 90x (O-10), 129x (TMB7): kolem 20:50UT, ještě za soumraku. Už hodně nízko nad obzorem a tak seeing odně kazil obraz. Zajímavé bylo srovnání okulárů O-10 a TMB7. V O-10 šlo docela zřetelně vidět 3 měsíce. V TMB7 nebylo po třetím měsíci ani stopy. I při usilovném pátrání se objevil jen jednou na zlomek vteřiny. Několikrát jsem okuláry měnil, pokaždé se stejným výsledkem.

ED100 - 129x (TMB7), 176x (XO5): čas 20:05-20:20 UT, seeing III/V nebo Pick100: 6/10. CI=25°, CII=332°, CIII=281°.

ED100 - 176x (XO5): čas 20:45-20:55UT, seeing Ant. III.

ED100 - 176x (XO5): čas 20:10-20:20UT, seeing Ant. III.

ED100 - 180x (TV25+5x): Oranžvější, až načervenalý. Obraz je o chlup míň ostrý a brilantní, ale nakonec jsem tam vykoukal všechno co v XO5. Tethys šel vidět jenom chvilkama a vyžadoval mnohem větší pozoronost.

ED100 - 176x (XO5): Žluťější. Blízký měsíc (Tethys?) zřetelný bočním pohledem po víc polovině času. Halo kolem Saturnu relativně malé.

ED100 - 225x (UO4): čas 20:55-21:10UT, seeing Ant. II-III.

ED100 - 176x (XO5): čas 21:45-21:45UT, seeing Ant. III.

ED100 - 176x (XO5): čas 21:35-21:45UT, seeing Ant. IV.

ED100 - 176x (XO5): čas 21:15-21:25UT, seeing Ant. III.

ED100 - 225x (UO4): 2011/04/01 21:55-21:15UT

N250 - 229x (TMB7): 2011/03/29 21:45-22:00UT

N250 - 229x (TMB7): čas 21:45-22:00UT, seeing Ant. III.

N250 - 229x (TMB7): čas 22:35-22:50UT, seeing Ant. III.

N250 - 229x (TMB7), 314x (XO5): 22:05-22:20UT

ED100 - 129x (TMB7), 176x (XO5):

ED100 - 176x (XO5):

N250: Kolem 20:00UT. Těsně nad prstencem, který byl viděl prakticky z boku, přibližně v polovině byl ke spatření jeden ze Saturnových měsíců. Kdybych se spletl s časem o hodinu, měl by to být Tethys. Jinak by tam v tu dobu nic být nemělo.

N250 - 400x (UO4): Kolem 21:15UT opar zmizel a Hyperion byl spatřen při obou zvětšeních. Blízká hvězda 14.3 magnitudy byla patrnější než Hyperion. Při 229x šel jenom tušit - nacházel se příliš blízko Titanu. Při 400x však už byl bez problému patrný.

N250 - 229x (TMB7):

N250 - 400x (UO4): Ze začátku noci (19:30-20:00UT) pozorováno celkem 6 měsíců: Titan, Dione, Enceladus, Rhea, Tethis a Japetus. Hyperion nespatřen, nejslabší zakreslená hvězda měla jasnost 14.2.

N250 - 229x (TMB7):

N250 - 229x (TMB7):

SV80S: XF8.5 Pozorovány tři měsíce (Titan, Rhea a Dione). Prstence přesně z boku, na planetě byl k vidění jeden hlavní pás. Viz. nákres:

M20x50: Oválný tvar, ale prstenec nerozlišen. Pravděpodobně spatřen měsíc Titan