Čtyři mladí vědečtí pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR získali Prémii Otto Wichterleho AV ČR pro rok 2014. Celkem bylo v letošním roce uděleno 26 Prémií ve všech vědních oblastech. Ocenění byla předána z rukou předsedy Akademie věd České republiky prof. Jiřího Drahoše v úterý 3. června 2014 v pražské Lannově vile.
Mgr. Martin Kempa, Ph.D.
Mgr. Martin Kempa, Ph.D., pracuje v oddělení dielektrik FZÚ AV ČR od roku 2003 (do roku 2008 jako doktorand). Přestože se v „domácí“ laboratoři věnuje mikrovlnným technikám, dokázal si jako uživatel evropských neutronových laboratoří vybudovat během uplynulých deseti let i renomé odborníka na metody nepružného neutronového rozptylu. Vědeckou dráhu v této disciplíně zahájil Martin Kempa úspěšnou obhajobou své Ph.D. práce s názvem Lattice dynamics of Relaxor Ferroelectrics. Tato práce, obsahující hlavně výsledky náročných neutronových experimentů připravených ve spolupráci s dr. Hlinkou z FZÚ a dr. Kuldou z ILL Grenoble, přispěla významně k pochopení vlastností relaxačních feroelektrik, v kontextu širší skupiny feroelektrických materiálů majících velký aplikační potenciál. V uplynulých letech se Martin Kempa v rámci postdoktorského grantu především intenzivně věnoval velmi zajímavé problematice intrinzických lokalizovaných módů v anharmonických mřížkách. Intrinzické lokalizované módy představují důležitý koncept nejen ve fyzice pevných látek, ale také např. při modelování popisu přenosu energie biologicky aktivních makromolekul a v jiných nelineárních systémech. Již dříve bylo teoreticky předpovězeno, že se tyto excitace mohou objevovat v jednoduché mřížce typu NaCl. Jejich detekce v krystalických mřížích je však předmětem otevřené vědecké diskuse. Martinovi Kempovi se podařilo metodami nepružného neutronového rozptylu spolehlivě vyloučit např. nedávné hypotézy o spontánní generaci těchto módů v krystalech NaI za vysokých teplot. Dále byl navržen a otestován nový typ experimentu, který kombinuje excitaci pomocí intenzivního optického záření s měřením pomocí pulzního neutronového svazku a jejich synchronizaci s nastavením libovolného zpoždění. Tento druh experimentu je unikátní a bude přínosem i pro další uživatele neutronového rozptylu. Publikačním výstupem tohoto výzkumu jsou zatím tři práce v impaktovaných časopisech, včetně jedné ve Phys. Rev. B.
Mgr. Jakub Plášil, Ph.D.
Dr. Jakub Plášil patří mezi přední České mineralogy. Specializuje se na studium přírodních a syntetických minerálů uranu, na procesy jejich zvětrávání a na aplikaci konceptu vazebných valencí (bond valences) pro studium stereochemie v mezivrstvách komplexů hydratovaných oxysolí uranylu. Jeho výzkum významně přispívá k pochopení procesů probíhajících na uranových výsypkách a perspektivně na úložištích vyhořelého jaderného paliva. Jakub Plášil charakterizoval, nebo se podílel na charakterizaci 23 nových minerálů. Jeho publikační činnost je výjimečně rozsáhlá a zveřejňuje své práce v nejprestižnějších mineralogických časopisech, jako je American Mineralogist a Canadian Mineralogist. Zde jeho práce představují podstatnou část publikací pocházejících z České republiky. V poslední době se Jakub Plášil podílel také na sepsání přehledového článku o mineralogii a krystalografii uranu, který vyšel ve sborníku Mineralogical Association of Canada Short Course Series, a jako guest editor připravuje speciální vydání časopisu Journal of Geosciences na téma Uranium: mineralogy, crystallography and geochemistry. Strukturní mineralogie je obor, který má ve Fyzikálním ústavu AV ČR velmi dlouhou tradici. V osobě dr. Plášila má tato tradice vynikajícího pokračovatele.
Mgr. Martin Švec, Ph.D.
Dr. Martin Švec dosáhl významných výsledků v oblasti studia perspektivních 2D materiálů a charakterizace nanostruktur pomocí rastrovacích mikroskopů s atomárním rozlišením. Je autorem celkem 20 původních vědeckých článků, z nichž řada byla publikována v prestižních časopisech (Nature Comm., Phys. Rev. Lett.nebo ACS Nano). Jeho práce (M. Švec, et al Phys. Rev. B 86 121407(R) (2012)) pojednávající o interakci fullerenů s grafénem byla oceněna jako nejlepší poster na prestižní mezinárodní konferenci ICN+T 2012 v Paříži, které se zúčastnilo více než 800 vědců z celého světa. Vybrané práce přispěly významně k současnému poznání a přinesly zcela nové a neotřelé teorie. Mezi nejvýznamnější práce Martina Švece patří: 1. provedení experimentů studujících působení atomárního vodíku na grafen pomocí rastrovacího tunelovacího mikroskopu (tato měření vedla ke vzniku nové teorie původu polyaromatických uhlovodíků v mezihvězdném prostoru), 2. významný podílel na sestrojení modelu, který předpovídá všechny stabilní grafénové struktury, které mohou být vypěstovány na površích tzv. tranzitivních kovů, 3. náročná měření transportu náboje skrze právě jeden atom na povrchu křemíku, které odhalily silnou závislost přenosu náboje na síle chemické vazby. Bylo zjištěno, že v některých případech může docházet k anomálnímu chování, kdy vznik silné chemické vazby může silně utlumit přenos náboje. Práce významně posunula hranice poznání přenosu náboje v atomárních kontaktech.
RNDr. Jana Vejpravová, Ph.D.
RNDr. Jana Vejpravová, Ph.D., pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR od roku 2011 jako vedoucí vědecký pracovník, od roku 2013 působí jako vedoucí oddělení magnetických nanosystémů v sekci fyziky kondenzovaných látek. Jana Vejpravová se intenzivně věnuje vědecké činnosti již od dob magisterského studia na PřF UK, během kterého získala za výzkum magnetických vlastností systémů s f-elektrony cenu prof. Heyrovského a cenu M. Odehnala. Během doktorského studia na MFF UK se zaměřila na přípravu monokrystalů těžkofermionových materiálů a studium magnetismu a nekonvenční supravodivosti. V rámci disertační práce zrealizovala prototyp zařízení na přípravu ultračistých kovových materiálů, fungující na principu elektrotransportu za ultravysokého vakua a prototyp unikátní ultravakuové pece pracující do extrémních teplot, která je nyní v provozu ve FZÚ AV ČR. Za výsledky, které byly součástí její disertační práce, získala cenu Bolzanovy nadace a cenu Ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Za zásadní objevy v systémech s těžkými elektrony, které vykazují koexistenci magnetismu a supravodivosti, jí byla udělena prestižní cena Scopus/Elsevier. V současné době se v rámci své skupiny ve FZÚ AV ČR věnuje problematice nanomagnetismu, zejména interakcím v reálných systémech superparamagnetů, které jsou zásadní pro interpretaci fyzikálních mechanismů biomedicínských aplikací magnetických nanočástic. Od roku 2009 působí Jana Vejpravová jako členka hodnotící komise finále soutěže EXPO SCIENCE AMAVET, kterou zaštiťuje Akademie věd ČR. Dosud publikovala více než 120 prací v mezinárodních impaktovaných časopisech, které byly citovány více než 400krát.
Informace o letos oceněných pracovnících z jiných ústavů jsou k dispozici na stránkách AV ČR - Prémie Otto Wichterleho udělené v roce 2014.