Skip to content

Vybrané kapitoly z nerovnovážné statistické fyziky I – ZS 2025/26

Na této stránce lze nalézt shrnutí nejdůležitějších pojmů a vztahů ve zjednodušené podobě. Slouží jen jako doplněk k přednášce a pro snadnější celkovou orientaci. Některé koncepty jsou detailněji rozvedeny v přiložených poznámkách.

1. Základní problém statistické fyziky

Různé úrovně popisu fyzikálních systémů

  • mikroskopická dynamika
    • deterministický charakter: úplný soubor pozorovatelných, jednoznačné trajektorie, obyčejné/parciální diferenciální rovnice pro časový vývoj
    • vratnost (reverzibilita): symetrie vůči inverzi času, absence šipky času
  • mezoskopická & nanoskopická dynamika
    • stochastický charakter: redukovaná množina pozorovatelných, náhodné trajektorie, šum, stochastické rovnice
    • přítomnost paměti (obecně) / absence paměti (v markovských procesech)
  • makroskopická dynamika
    • autonomní charakter: uzavřené evoluční rovnice pro časový vývoj redukovaného souboru "relevantních" makroskopických pozorovatelných
    • nevratnost (obecně): absence symetrie vůči inverzi času, termodynamická šipka času

Rovnovážná SF: rovnovážné stavy a procesy → nerovnovážná SF: časový vývoj, nerovnovážné (stacionární / nestacionární) stavy a procesy

Co je naším cílem

  • pomocí vhodných aproximací odvodit některé základní fenomenologické rovnice
    • mezoskopické dynamiky (Langevinovu rovnici, Pauliho řídící rovnici,...)
    • makroskopické dynamiky (Boltzmannovu rovnici, difúzní rovnici,...)
  • určit, na jakých mikroskopických vlastnostech závisí hodnoty fenomenologických parametrů (koeficientu tření, konstanty difúze,...)
  • porozumět tomu, jak se z deterministické vratné dynamiky na mikro-úrovni vynořují:
    • stochastická dynamika na mezo-úrovni
      • detailní rovnováha jako důsledek mikro-vratnosti
      • bezpaměťový (markovský) charakter v důsledku výrazného oddělení časoých škál
      • fluktuačně-disipační teorém a jeho důsledky pro Brownův pohyb, tření, tepelný šum v elektrických obvodech,...
    • autonomní dynamika na makro-úrovni
      • H-teorém jako statisticko-mechanická verze II. termodynamického zákona
      • makro-nevratnost jako extrémní důsledek detailní rovnováhy
    • nerovnovážné stavy umožňující ustálený transport energie, částic apod.

2. Mikroskopický model: hamiltonovská dynamika (shrnutí)

  • kanonické proměnné, kanonické rovnice, mikroskopický propagátor (fázový tok), pravděpodobnostní rozdělení na fázovém prostoru (fázová hustota)
  • Liouvilleův teorém (nestlačitelnost fázové tekutiny): \(d\Omega(x_t) = d\Omega(x)\)
  • Liouvilleova rovnice (časový vývoj fázové hustoty): \(\partial w_t / \partial t = \{H, w_t\}\)

  • Poincarého rekurence ("kvaziperiodičnost" fázových trajektorií)

  • časový vývoj středních hodnot pozorovatelných \(\langle A \rangle = \int A(x) w(x) d\Omega\) – dvě ekvivalentní reprezentace:
    • vyvíjí se pozorovatelné (Lagrangeův popis fázové tekutiny, klasická varianta Heisenbergova obrazu): \(\langle A(t) \rangle = \int A(x_t) w(x) d\Omega\), \(x_t\) – fázová trajektorie
    • vyvíjí se fázová hustota (Eulerův popis, klasický Schrodingerův obraz): \(\langle A(t) \rangle = \int A(x) w_t(x) d\Omega\)

Reformulace základního problému

Obecně neuzavřené evoluční rovnice pro (střední) hodnoty pozorovatelných: \(\frac{d\langle A(t) \rangle}{dt} \stackrel{?}{=} \Phi[\langle A(t) \rangle]\)

Poznámky

Mikroskopická vratnost

  • invariance dynamiky vůči inverzi času a kinematické inverzi: \((x,t) \mapsto (x^*,-t), \quad x^* = (q,-p)\)
  • Podmínka pro hamiltonián: \(H(x^*) = H(x)\)
    • nesplněna například pro částice v magnetickém poli
    • zobecnění: \(H \mapsto H^*\), např. \(\vec{B}(r) \mapsto -\vec{B}(r)\)
  • formulace pro fázový tok: \(\ast\, U_t\, \ast = U_{-t}\)

Poznámky

3. Redukovaný popis

Klasifikace makroskopických pozorovatelných

  • 1-částicové: \(A(x) = \sum_i A_1(x_i)\)
    • celková hybnost, celková kinetická energie, počet částic v některé oblasti,...
  • 2-částicové: \(A(x) = \sum_{i<j} A_2(x_i,x_j)\)
    • celková interakční energie částic s párovou interakcí,...
  • p-částicové: \(A(x) = \sum_{i_1 < i_2 < \ldots < i_p} A_p(x_{i_1},\ldots,x_{i_p})\)

Redukované hustoty

  • 1-částicová: \(f_1(x_1) = \int w(x) d\Omega_{N-1}(x_2,\ldots, x_N)\) → \(\langle A \rangle = \int A_1 f_1 d\Omega_1\)
  • 2-částicová: \(f_2(x_1,x_2) = \int w(x) d\Omega_{N-2}(x_3,\ldots,x_N)\) → \(\langle A \rangle = \int A_2 f_2 d\Omega_2\)
    • zahrnuje dvoučásticové korelace, na nichž závisí střední hodnoty 2-částicových pozorovatelných

BBGKY hierarchie evolučních rovnic

  • přepis Liouvilleovy rovnice do tvaru řetízku (vázaných) rovnic pro redukované hustoty
  • \(H(x) = \sum_i H_1(x_i) + \sum_{i<j} H_2(x_i, x_j),\quad H_2(x_i,x_j) = W(|r_i - r_j|)\)
    • systém částic s párovou interakcí
  • \(\partial f_1 / \partial t = \{ H_1,f_1 \} + I_1[f_2]\)
    • 1-částicová Liouvilleova rovnice rozšířená o srážkový integrál, který (obecně) závisí na 2-částicových korelacích
    • užitečná interpretace: rovnice kontinuity pro neinteragující systém (efektivně 1 částice), ale s lokální produkcí/zánikem částic
  • \(\partial f_p / \partial t = \{ H^{(p)},f_p \} + I_p[f_{p+1}]\), \(\quad H^{(p)}\) – hamiltonián \(p\) částic
    • obecná p-částicová rovnice hierarchie

Rozvázání rovnic ("decoupling")

  • fyzikálně zdůvodněné aproximace pro srážkové integrály → uzavřený systém (malého počtu) kinetických rovnic → řeší "základní problém" (Skutečně?)
    • lze matematicky dokázat jen ve speciálních případech jako jistá limitní tvrzení
  • přiblížení středního pole: \(f_2(x_1,x_2) \simeq f_1(x_1) f_1(x_2)\)
    • nejjednodušší aproximace zanedbávající 2-částicové korelace
    • \(I_1[f_2] \simeq \{ \bar H_2[f_1], f_1 \},\quad \bar H_2[f_1](x_1) = \int H_2(x_1,x_2) f_1(x_2) d\Omega_1(x_2)\)
    • interpretace: dynamika 1 částice ve vnějším poli efektivně zahrnujícím interakci se všemi ostatními částicemi → modifikovaný hamiltonián \(H_1 + \bar H_2[f_1]\)
    • (nelineární) Landauova-Vlasovova rovnice
      • dobře popisuje dynamiku částic se slabou dalekodosahovou interakcí (například elektrony v plazmatu se stíněnou coulombovskou interakcí)
      • nedokáže správně popsat systém částic, které silně interagují na krátkých vzdálenostech (například "bodové" srážky molekul řídkého plynu)
    • vratná makroskopická dynamika bez disipativních mechanismů (viz později)