ATC53P: ATC f53P II, f=53mm, (16x, 2.5°)

ATC8: ATC Ef8, f=8mm, (105x, 38')

O-7: Zeiss O-7, f=7mm, (120x, 21')

A-6: Zeiss ZAO-6, f=6mm, (140x, 20')

XO5: Pentax XO5, f=5.1mm, (165x, 16')

π Aql - Dvojhvězda

165x (XO5): nejisté pozorování. Náznak dvojakosti, chvílemi šel při PA~110-120° vytušit slabý ocásek zabořený do Airyho kroužku. Jak jsem později zjistil, PA docela sedí, takže jsem nakonec sekundátní složku asi opravdu rozlišil.

o Cap - Dvojhvězda

16x (ATC53P): lehká široká a jasná dvojhvězda. Hlavní složka je mírně oranžovější (pomerančový nádech), slabší složka se zdá mírně modřejší. PA~250°

π Cap - Dvojhvězda

165x (XO5): slabší průvodce je zřetelné viditelný na kratší okamžiky, typicky dlouhé sekundu až dvě. Bez apriorní znalosti odhaduji PA~150°.

120x (O-7): i při tomto zvětšení je průvodce vidět, ale zřetelně obtížněji než při 165x.

105x (ATC8): zajímavý velký kráter na východním okraji poblíž terminátoru. Část dna, asi třetina, je v severní části vyplněna velmi tmavým povrchem. Jižní část je členitá s drobnými četnými kráterky. Doma jsem je identifikoval jako valovou rovinu Riccioli. Západně od něj byl další velký kráter (nebo basén), jeho vnitřek byl celý vyplněn oním tmavým povrchem. Doma jsem jej identifikoval jako kráter Grimaldi.

140x (A-6): větší zvětšení ukazuje náznak rýh v jižní části valové roviny Riccioli. Kousek vedle ze stínu září vrcholky, pravděpodobně to bylo vycházající Slunce nad vršky Montes Corillera.