ATC53P: ATC f53P II, f=53mm, (16x, 2.5°)

A-16: Zeiss ZAO-16, f=16mm, (53x, 54')

TMB16: TMB Supermonocentric 16, f=16mm, (53x, 35')

O-15: Zeiss Vintage O-15, f=15mm, (56x, 45')

A-10: Zeiss ZAO-10, f=10mm, (84x, 34')

A-6: Zeiss ZAO-6, f=6mm, (140x, 20')

16x (ATC53P): pohled na Měsíc téměř v úplňku je při tomto malém zvětšení úžasný. Zaujaly mě například jemné odstíny v šedém tónování měsíčních moří.

53x (TMB16), 53x (O-16): seeing nebyl moc dobrý a už při tomto malém zvětšení se to silně projevovalo. Nicméně i tak byl Měsíc plný zajímavých zákoutí. Porovnával jsem oba okuláry, přišly mi hodně podobné. Nevím proč, mírně bych preferoval monocentrický okulár. Zkusil jsem i pozorování přímo bez zenitového hranolu. Rozdíl byl minimální, pokud se to v tom proměnlivém oparu dalo vůbec pozorovat. Měl jsem ale opravdu pocit, že obraz je bez hranolu o chloupek živější.

56x (O-15): tento starý okulár kupodivu držel krok s moderními 16mm kousky. Obraz byl možná jen nepatrně méně kontrastnější. Ostrost, pokud mohu soudit, byla výborná.

ε Dra - Dvojhvězda

53x (A-16): nic

84x (A-10): hlavní složka je zlatavá s mírným nádechem dooranžova. Sekundární složka je slabá, ale zřetelně viditelná po celou dobu jako stelární zjasnění při PA~20° ve vzdálenosti d~1.2 R₁=2.5''.

o Cep - Dvojhvězda

84x (A-10): těžší než ε Draconis. Vyžaduje větší soustředění. Hlavní složka je nažloutlá, sekundární složka je drobounká hvězdička při PA~240° (údaj není dobře čitelný, může být i 210). Chvílemi viditelná kontinuálně i po několik vtěřin. Odhad vzdálenosti složek d~1.2 R₁=2.5''.

ψ Cyg - Dvojhvězda

84x (A-10): nic.

140x (A-6): slabá sekundární složka pěkně vyleze. S velkým úsilím ji dokáži držet kontinuálně maximálně po dobu 3-5 vteřin. Hlavní složka je bílá s mírným žlutavým nádechem. PA~190°.

μ Cyg - Dvojhvězda

140x (A-6): zřetelná zduřenina na hlavním Airyho kotoučku při PA~290-300°. Hlavní složka je mírně naoranžovělá.