ATC40: ATC K40, f=40mm, (41x, 61')

O-25: Zeiss O-25, f=25mm, (66x, 38')

TMB16: TMB Supermonocentric 16, f=16mm, (103x, 18')

XF8.5: Pentax XF8.5, f=8.5mm, (194x, 18')

TMB16+TV2.5x: TMB Supermonocentric 16 + Powermate 2.5x, f=6.4mm, (258x, 7.1')

HC-6: Kassai HC Ortho 6, f=6mm, (275x, 9.2')

XF8.5+TV2.5x: Pentax XF8.5 + Powermate 2.5x, f=3.4mm, (485x, 7.3')

194x (XF8.5): test Baader Zeiss hranolu. Oba obrazy, tj. s hranolem a přimo bez hranolu, jsou si velmi podobné. Kdybych se měl rozhodnout, který byl lepší, tak bych volil pohled s hranolem. Obraz se mi zdál mírně lepší. Objektiv při testu nebyl ještě moc vytemperovaný, stejně tak asi i pozorovatelna. Navíc Měsíc, který byl v první čtvri, rychle zapadal a seeing se horšil. Porovnání chce zopakovat za lepších podmínek.

α Sco - Dvojhvězda

194x (XF8.5): s hranolem, kolem 20:00UT. Pozezřelé stelární bílé zjasnění, které je vidět tesně za prvním difrakčním kroužkem při PA~280°.

275x (HC-6): pozorování sekundární složky se potvrdilo. Chvílemi je vidět na první pohled a to po dobu několika sekund. Sekundární složka je bílá a nachází se těsně za prvním difrakčním kroužkem, odhaduji d~1.2 R_{1} = 2.0''. Zajímavé je, že bez hranolu, přímým pohledem, nebylo po sekundární složce ani náznak. Dvakrát jsem vytáhnul a nandal hranol, schválně jsem nedoostřoval pomocí mikrozávitu, a stejně vždy byla sekundární složka s hranolem na první pohled viditelná, kdežto bez hranolu ne.

258x (TMB16+TV2.5x): tato kombinace, spolu s hranolem, dává asi nejlepší a nejčistčí obraz. Kolem hlavní hvězdy je ten světelný chuchvalec nejmenší. Sekundární složka je při lepším seeingu vidět na první pohled a stabilně, chvílemi i po dobu několika sekund. Je bílá, hlavní složka je naoranžovělá, ale v tom seeingu trochu mění barvy. Seeing odhaduji na Pickering 5/10.

NGC 6309 - Planetární mlh.

41x (ATC40): nespatřena, ještě ale není zdaleka noc (čas pozorování kolem 20:20UT).

66x (O-25): už je vidět co by podezřelá mlhavá dvojhvězda.

103x (TMB16): mlhavý chuchvalec je už vidět docela dobře. Zdá se dvojitý a protažený severo-jižním směrem.

194x (XF8.5): při tomto zvětšení je už zřetlně vidět, že planetární mlhovina je oddělená od slabé hvězdy asi 12. magnitudu, která se nachází na jejím severním konci. Mlhovina je spíš kruhová a rovnoměrně jasná bez dalších podrobností. Vzdálenost mezi planetární mlhovinou a blízkou hvězdou je přibližne stejná jako vzdálenost složek blízké dovjhvězdy, která se nachází několik minut západně od objektu.

258x (TMB16+TV2.5x): mlhovina začíná být zajímavá. Vypadá trochu protažená při PA~160°. Zdá se, že na jižním konci je zjasnění a přes střed mlhoviny se táhne další podlouhlé neurčité zjasnění s PA~160°. Velikost mlhoviny je asi jako vzdálenost k oné hvězdě 12. magnitudy. Viz. náčrt.

485x (XF8.5+TV2.5x): nic podezřelého tam nebylo, po zjasněních nezůstaly téměř žádné stopy. Mlhovina se vypadá jako amorfní kruhová mlhavá ploška. Možná je trochy zjasněná po jiho-západní straně. Toto zjasnění mohlo při menším zvětšení vyvolávat dojem oné diagonální čárky.

NGC 6266 (M62) - Kulová hv.

41x (ATC40): jasná kruhová ploška, ke středu silně koncentrovaná.

194x (XF8.5): velká a jasná, silně žmolkovatá. Silná centrální kondenzace, kolem pak slabé rozsáhlé halo. Celkový průměr odhaduji na 1/6 ZP, tj. asi 3'. V halu vyskakují bočním pohledem první hvězdy, odhaduji je tak na desítky. Jsou velmi slabé, odhadem 14. magnitudy.

NGC 6304 - Kulová hv.

66x (O-25): zřetelná kruhová ploška s mírnou středovou koncentrací.

194x (XF8.5): zřetelná drobná kruhová ploška o průměru asi desetiny zorného pole, tj. asi 1.8'. Bez výraznější středové koncentrace. Velmi hezká, chvílemi při dobrém seeingu totiž silně žmolkovatí. Poblíž centra, ale trochu mírně vedle, je v jádře jasnější hvězda nebo shluk. Zajímavá.

NGC 6522 - Kulová hv.

41x (ATC40): zřetelná.

NGC 6528 - Kulová hv.

41x (ATC40): jen tušitelná.

NGC 6520, B 86

41x (ATC40): hezká skupinka asi 10 středně jasných hvězd. Bočním pohledem vyleze uprostřed jasné hezké jemně tečnované mlhavé pozadí se střední centrální kondenzací. Temná mlhovina B86 je poznatelná, ale ne nijak zřetelná. Na severo-západním okraji je u ní jasnější oranžová hvězda.

NGC 6540 - Kulová hv.

41x (ATC40): tušitelná.

66x (O-25): bočním pohledem mírně protáhlá nevýrazná mlhavá skvrnka. Velmi težký objekt.

103x (TMB16): bočním pohledem už docela zřetelná, protáhlá při PA~90°. Mlhavý shluk, zdá se, že trochu tečkovatí. Ze severní strany je slabá hvězda, odhadem 13. magnitudy. Je separovaná od mlhavého obláčku těsnou mezírkou.

Djorgovski 2 - Kulová hv.

41x (ATC40): nespatřena.

66x (O-25): nespatřena.

103x (TMB16): nespatřena, ani náznak.

NGC 6656 (M22) - Kulová hv.

41x (ATC40): naprostá paráda. Tečkovaná po celé ploše i při tomto malém zvětšení. Hvězd jsou stovky hvězd, možná tisíce. Průměr asi čtvrtina zorného pole, tj. asi 15'. Kupodivu visuálně nejhezči pohled byl právě při tomto malém zvětšení.

66x (O-25): hezká. K vidění je několik řetízků tvořených jasnějšími hvězdami. Trochu asimetrická. Například ze severo-východní strany je k jasnému halu přilepen rozsáhlý mrak slabších hvězd, které vystupují zřetelně bočním pohledem. Velikostně zabírá asi 1/3-1/2 plochy jádra.

103x (TMB16): dojem se už moc nelepší, možná i díky malému zornému poli. Stejná jako v O-25.

194x (XF8.5): hvězdokupa opět ožije. Z jasného jádra je patrno několik výběžků i tmavé čáry přecházející přes jádro. Např. v severo-východní části jádra, trochu mimo střed je výrazný koncentrovaný shluk jasnějších hvězd. Jedna tmavá čára je na SES konci jádra a táhne se téměř až do centra.

NGC 6533 (M8) - Otevřená hv. s mlh.

41x (ATC40): mlhvina velmi zřetelná s nádechem dozelena. Ze severní strany jsem si všimnul dalšího mlhavého shluku separovaného od hlavní mlhoviny temnějším pruhem.

NGC 6514 (M20) - Otevřená hv. s mlh.

41x (ATC40): pěkná. Dva kruhové chomáčky. Ten věttší na jihu vykazoval drobné nepravidelnosti v rozdělení jasnosti. Šly tušit i jemné černé čáry. Např. ze severni strany tvořila mlhovina nezřetelné véčko.

NGC 6546 - Otevřená hv.

41x (ATC40): velký shluk velmi slabých hvězd s mlhavým pozadím na ploče o průměru jedné čtvrtiny zorného pole, tj. asi 15'. Bočním pohledem dobře vystupuje nad okolní Mléčnou dráhu. Mlhavo a slabé hvězdy se koncentrují trochu na západ od výraznější skupinky tři jasnějších hvězd (kolem 11. magnitudy), která se nachází na okraji hvězdokupy.