Pozorování velkoškálové anizotropie směrů příletů kosmického záření s energií nad 8 x 10^18 eV

Text

Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnila v září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. Byly zde prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi (milionkrát vyššími, než jaké dokážeme připravit na největším pozemském urychlovači LHC) k nám přilétají ze zdrojů mnohem vzdálenějších než jakákoliv část naší Galaxie.
Již od 60. let minulého století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření s energiemi dosahujícími až několik joulů, si vědci kladli otázku, zda se zdroje těchto částic nacházejí v naší Galaxii, nebo mimo ni. Záhada byla nyní vyřešena pomocí dat Observatoře Pierra Augera. Jak bylo zjištěno, částic s tak velkou energií přilétá z jedné strany oblohy přibližně o 6 procent více než z protilehlé a směr tohoto přebytku se odchyluje o 120 stupňů od směru ke středu naší Galaxie. Na stavbě, provozu a analýze dat Observatoře Pierra Augera se podílejí vědci z Fyzikálního ústavu AVČR.

Department 16_Astrocasticove fyziky_5_VyznamnyVysledek-Anizotropie.png
Popis

Mapa hvězdné oblohy v galaktických souřadnicích znázorňující tok kosmického záření pro energie E ≥ 8 EeV rozmytý 45° top-hat funkcí. Uprostřed se nachází střed naší Galaxie. Křížek znázorňuje směr pozorovaného dipólu. Kontúry popisují oblasti 68% a 95% konfidenčního intervalu. Dipól rozložení galaxií z 2MRS katalogu je rovněž označen. Šipky ukazují očekávané odchylky směru pro model magnetického pole naší Galaxie pro částice s E/Z = 5 a 2 EeV.