Jakub Bulička z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal třetí místo v kategorii nejlepší diplomová práce v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense, každoročním ocenění, které vyzdvihuje nejlepší studentské vědecké práce v Česku.
Je naší smutnou povinností oznámit fyzikální komunitě a širší veřejnosti, že nás opustil významný teoretik vysokoparametrového plazmatu a organizátor vědeckého výzkumu Karel Jungwirth.
Karel Rohlena je odborníkem na teorii nízkoteplotního i vysokoteplotního hustého plazmatu a zakladatelem oboru vytváření a zkoumání plazmatu výkonovými lasery v Čechách. Svou dlouholetou vědeckou i organizační aktivitou sehrál klíčovou roli při vybudování komplexu laserových systémů PERUN a dále systému Prague Asterix Laser System (PALS) ve společné laboratoři FZU a Ústavu fyziky plazmatu a následnými projekty HiLASE a ELI Beamlines v České republice.
Po dokončení studia na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1965 začal Oldřich Renner svou vědeckou kariéru v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV, kde se věnoval studiu tenkých vrstev a multivrstev pomocí různých metod difrakce rentgenového záření. Postupně se specializoval na rentgenovou spektroskopii a zobrazování o velmi vysokém rozlišení.
Jarmila Kodymová zahájila vědeckou kariéru v oboru biofyziky, ale později se zaměřila na výzkum v oblasti plazmochemie a plazmofyziky molekulárních plynů v nízkoteplotních elektrických výbojích. Vedle pulsního fotodisociačního laserového systému PERUN I se jejím hlavním vědeckým zájmem posléze stal alternativní způsob čerpání jódového laseru chemicky generovaným elektronově excitovaným molekulárním kyslíkem, tzv. singletovým kyslíkem. Pro tento výzkum vybudovala nové laboratoře a vytvořila tým zabývající se experimentálním a teoretickým studiem řady fyzikálně-chemických problémů spojených s činností kontinuálního chemického kyslík-jódového laseru, tzv. COILu (z Chemical Oxygen-Iodine Laser).
Ve čtvrtek 11. ledna předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová čtyřem předním vědcům statut emeritního vědeckého pracovníka AV ČR. Slavnostní udílení se uskutečnilo v sále Fyzikálního ústavu na Slovance za účasti zástupců Akademické rady AV ČR a vedení Fyzikálního ústavu.
Letos uplynulo sto let od narození RNDr. Miloše Václava Lokajíčka, DrSc. Narodil se 20. srpna 1923 ve Starém Plzenci u Plzně a zemřel 7. listopadu 2019 v Praze. Dožil se tedy 96 let, během kterých byl velmi činný. V jeho životě a práci bylo patrné propojování hlubokých znalostí přírodních věd (především fyziky a biofyziky), filozofie vědy, katolické víry a křesťanské kultury i s jejími hodnotami. Byl velmi aktivní i v oblasti rodinného a společenského života.
Renomovaný fyzik Luca Volpe nedávno přednášel ve FZU o nejnovějších objevech v oblasti jaderné fúze s lasery a souvisejících vědních oborech. Přednáška s názvem Od nedávného průlomu v centru NIF (National Ignition Facility neboli Národním zážehovém zařízení) k nové evropské cestě pro jadernou fúzi s laserem v EU se týkala dvou hlavních témat.
Má smysl vydávat tištěný časopis, který se zabývá propagací fyziky? Touto kontroverzní otázkou zahájil diskusi o budoucnosti popularizace fyziky ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza. Debata se konala v pondělí 24. října u příležitosti oslav 150. výročí časopisu pro fyziku v zaplněném sálu budovy SOLID21 a následovala po odborných přednáškách věnovaných historii fyziky a její popularizace.
První cenu v kategorii „Výzkum v aplikované fyzice“ v letošním kole soutěže Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy získal soubor prací věnovaných porozumění dějům probíhajícím při ozařování izolantů svazkem velmi rychlých těžkých iontů. Významným podílem k úspěchu práce přispěl i Nikita Medvedev z našeho ústavu.
Otázku o vzniku života si lidstvo klade již velmi dlouho. Po tisíce let se hledáním odpovědi na ni zabývali mystici a náboženští myslitelé. K nim se později přidali spekulující filosofové. Přírodní a exaktní vědy vstoupily do ringu teprve nedávno. Systematický výzkum chemických a fyzikálních dějů, které pravděpodobně sehrály při vzniku života podstatnou roli, se rozvíjí až od poloviny minulého století. Jedná se o stále sílící směr interdisciplinárního výzkumu, jehož se účastní i náš ústav.
Na sklonku devadesátých let byl do Prahy přestěhován unikátní terawattový jódový (1315,2 nm) laserový systém Asterix IV vyvinutý a postavený v Ústavu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova.
