Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů, do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR.
Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu.
Akademie věd ČR udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Po evropském patentu z roku 2020 se nyní podařilo získat vědcům z Fyzikálního ústavu a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT americký patent a mají tak přístup na trh s největším počtem jaderných reaktorů na světě. Ve všech 94 jaderných reaktorech v USA lze použít patentovaný způsob ochrany povrchu palivových článků před korozí, který prodlouží životnost palivových článků za havarijních i standardních podmínek.
Čeští vědci přišli na to, jak prodloužit životnost palivových tyčí v jaderných reaktorech. Tuzemští experti získali na svůj vynález ochranného nátěru z polykrystalické diamantové vrstvy evropský patent, může se tedy začít využívat v praxi. Na vývoji se podílí i doc. Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Bezpečnější a efektivnější palivové články jaderných reaktorů díky diamantovým vrstvám. Vědci začali hledat nové způsoby ochrany jaderných reaktorů po havárii ve Fukušimě v roce 2011. Vedoucí výzkumného týmu je doc. Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Patentované řešení prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech za havarijních i standardních podmínek.
V novém čísle časopisu pro veřejnost A / Věda a výzkum najdete článek Materiály pro bezpečné využití jádra, který představuje novou metodu ochrany palivových tyčí antikorozními vrstvami.
Cenu za nejlepší poster si odnesl Martin Golan z Oddělení analýzy funkčních materiálů.
Vědci z FZU ve spolupráci s kolegy z ČVUT zkoumají možnost ochrany palivových článků jaderných reaktorů proti korozi. Antikorozní polykrystalická diamantová vrstva významně prodlouží životnost a zvýší bezpečnost v současnosti používaných palivových článků
Diamantové vrstvy snižují korozi a mohou prodloužit životnost palivových tyčí, v nichž se ukrývá jaderné palivo, až o dva roky.
