Mezinárodní spolupráce podpořená projektem Physics for Future (P4F) přinesla novou diagnostickou metodu pro přesnější řízení plazmatických depozičních procesů.
Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Zdeňka Hubičky a Jiřího Olejníčka se podařilo vyvinout vylepšený způsob přípravy tenkých vrstev oxidu zinečnatého (ZnO), které reagují na vakuové ultrafialové záření podstatně rychleji než dosud známé vrstvy vyráběné jinými metodami.
Vědecký tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vedený Zdeňkem Hubičkou a Jiřím Olejníčkem dosáhl významného pokroku ve vývoji ultrarychlých luminiscenčních vrstev oxidů zinku.
Předmětem předkládaného projektu je vyvinout zcela nové optické bezpečnostní prvky, které bude možné použít na moderní bankovky a plastové doklady s průhlednými oblastmi.
Maximalizovat efektivitu a minimalizovat náklady při výrobě vodíku pomocí solárního rozkladu vody – právě o to se snaží tým vědců pod vedením Zdeňka Hubičky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Stanislava Šafratu lze bez nadsázky považovat za otce kryogeniky a fyziky nízkých teplot v bývalém Československu. Jeho vědecký rozhled a aktivity měly vždy velmi široký záběr.
Pravidelná seminární diskuze nad odbornými články z oblasti biomedicíny se stala nedílnou součástí průběžného biomedicínského a biofyzikálního vzdělávání.
Nanovrstvy dávají plastům, kompozitním směsím, keramice a dalším hmotám zcela nové a u tradičních běžných materiálů nedosažitelné fyzikální a chemické vlastnosti, a tím rovněž nové technologické možnosti.
V kategorii Vědy o neživé přírodě získali prémii Mgr. Martin Čada, Mgr. Hynek Němec a Mgr. Jindřich Kolorenč z Fyzikálního ústavu AV ČR.
V celém světě se připravují nové navigační soustavy, rozšiřují se pozemní i satelitní spoje, roste počet kanálů televizního vysílání z družic – tam všude se přechází ke stále vyšším kmitočtovým pásmům. A pro tyto potřeby je nezbytné hromadně nasadit nové mikroelektronické součástky.
