V předvánočním období jsme již podruhé uspořádali sbírku na podporu Klokánku v Praze 8, který poskytuje zázemí dětem v těžkých životních situacích.
Vědci z Laboratoře biofyziky Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Olega Lunova po 2,5 letech intenzivní práce představili průlomovou platformu na bázi DNA nanostruktur, která umožňuje cíleně ovlivňovat funkce lyzozomů v buňkách.
Dvojrozhovor s Helenou Reichlovou a Barborou Špačkovou, které porazily silnou konkurenci a obě získaly pětileté financování vlastního Dioscuri centra. Popisují například, jakou roli podle nich hrají sociální média ve vědecké kariéře. A odpovídají také na to, čím se řídí při výběru nových spolupracovníků.
Vědkyně a vědci z Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu AV ČR pokročili ve vývoji kompaktního, plně přenosného a rychlého biodetekčního zařízení a demonstrovali jeho účinnost při detekci bakteriálních a virových patogenů v široké škále vzorků potravin.
Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní ze Sekce optiky, dosáhla významného úspěchu na letošním pátém ročníku konference International Conference on Bioinspired and Zwitterionic Materials, která se konala na Cornell University v USA. Získala zde prestižní ocenění Mid-career Award za svůj přínos k vývoji nové generace antifoulingových vrstev s biofunkčními prvky, biosenzorů a biomimetických systémů.
Vyšla kniha „Věda je odvaha“, která představuje životní příběhy šestnácti inspirativních vědkyň a vědců. Jeden z příběhů v této knize je věnován i Haně Lísalové, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu.
Společný výzkum vědců z NCK MATCA Fyzikálního ústavu AV ČR a průmyslových partnerů otvírá možnosti použití nových technologií slibujících významný pokrok v jaderném inženýrství a vývoji supravodivých materiálů.
Česká republika si letos 1. května připomněla dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Uplynulých dvacet let zásadně změnilo české výzkumné prostředí, česko-německé vztahy i Evropský výzkumný prostor. „Ani dvacet let po rozšíření Evropské unie ovšem excelence ve výzkumu není v rámci Evropského výzkumného prostoru rovnoměrně rozložena," uvedl prezident Společnosti Maxe Plancka (MPG) Patrick Cramer na slavnostním otevření prvních tří Dioscuri center v České republice v pátek 17. května 2024.
Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí (přenosné senzory těkavých organických sloučenin sloužící k monitorování znečištění), zlepšení lékařské diagnostiky (objev a analýza stopových množství biomarkerů umožňujících bojovat proti závažným onemocněním) a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.
Vědecký tým Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinul inovativní biosenzor schopný rychlé detekce nebezpečného zlatého stafylokoka (S. aureus) v mléčných výrobcích. Tato nová metoda je schopna vyhodnotit, zda je vzorek kontaminovaný již za 30 minut, oproti 24 hodinám potřebným u tradičních kultivačních metod.
Jaromír Hrdý je autorem více než 80 publikací v mezinárodních recenzovaných vědeckých časopisech a také jednoho objevu. Svůj výzkum zaměřený na rentgenovou spektroskopii, rentgenovou difrakci a s tím související rentgenovou krystalovou optiku (zejména pro synchrotronové záření) rozvíjí více než 60 let a dodnes působí v Sekci optiky, kde založil skupinu rentgenové optiky.
