Tým ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR uspěl s návrhem projektu Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů. Jeho cílem je zlepšit možnosti detekce neviditelných (latentních) daktyloskopických stop, zejména na problematických površích, a přispět tak k vyšší úspěšnosti forenzního vyšetřování.
11. listopadu pořádal FZU konferenci k zakládání start-upů a spin-offů s kořeny ve vědeckém výzkumu.
Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu.
Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) pomocí povrchem zesílené Ramanovy spektroskopie (SERS) a molekulární sondy zmapoval skryté defekty polymerních nanokartáčů a ukázal, jak jim lze do budoucna předcházet.
Tereza Roesel ze Sekce optiky získala druhé místo a Cenu publika v národním kole prestižní soutěže Falling Walls Lab v Praze se svým projektem Breaking the Wall of Single-Molecule Detection.
Nedávná studie publikovaná v časopise Advanced Science odhaluje průlomový přístup k navrhování reaktivních materiálů pomocí manipulace s atomovými vibracemi.
Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array.
Tým pod vedením Zdeňka Farky z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s týmem Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR hledá nové cesty, jak efektivněji a rychleji vyhodnocovat účinnost tzv. fágových terapií, které by mohly nabídnout alternativu k tradičním antibiotikům.
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů.
Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Zrychlil a zjednodušil tak přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů.
