Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústav je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.
Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústavem je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.
Vědci ve FZÚ pracují na zefektivnění výroby fotovoltaických článků, a navíc zkoumají i nové materiály, jako jsou perovskity, které by mohly nahradit nebo doplnit tradiční křemík využívaný v solárních panelech.
Kreslený seriál nejprve ukazuje, že celosvětová spotřeba energie odpovídá příkonu asi 20 terawattů (TW) – a většina energie pochází ze Slunce (byť nepřímo, ve formě energie uložené ve fosilních palivech). Přitom ze Slunce na Zemi dopadá ohromujících 174 000 TW.
Z příběhu fotovoltaiky je zřejmý i význam základního výzkumu. Fotovoltaický jev objevil šťastnou náhodou Edmund Becquerel v roce 1839, kdy zjistil, že osvětlené elektrody pokryté bromidem stříbrným generují elektrické napětí a proud. Teprve o 114 let později byly v Bellových laboratořích vytvořeny první solární články s účinností 6 %.
Ani ty ještě nebyly prakticky využitelné, a to kvůli ceně. Solární energie se naštěstí stala zásadní pro kosmický program po vypuštění Sputniku v roce 1957. Americký satelit Vanguard vysílal signály po dobu šesti let právě díky napájení ze solární článků.
Od té doby prošly fotovoltaické články vývojem, který vedl k více než stonásobnému zlevnění. Fotovoltaika se tak stala bezkonkurenčně nejlevnějším zdrojem elektrické energie.
Cílem projektu Pilatus je vznik tří pilotních linek, pokrývajících celý výrobní cyklus inovativních solárních panelů, a tím navrácení výroby fotovoltaiky zpět do Evropy. Použití speciální technologie s kontakty na spodní straně článků by mělo nejen zvýšit jejich účinnost, ale také minimalizovat CO2 stopu při jejich výrobě. „Pokud chceme být konkurenceschopni, musíme přijít s novou, vysoce účinnou technologií, díky které bude fotovoltaika cenově dostupná a zároveň splní i přísné ekologické požadavky.” vysvětluje Martin Ledinský.
Zatím tvoří solární energie pouze 1 % světového energetického mixu, ale tento podíl rychle roste díky novým technologiím a materiálům, na jejichž výzkumu se podílí i vědci z Fyzikálního ústavu. „V budoucnosti budeme považovat rok 1957 za začátek doby sluneční!“ shrnuje Antonín Fejfar, odborný garant tohoto dílu Nezkreslené vědy.
Nezkreslená věda je populární vzdělávací cyklus Akademie věd ČR, který vznikl v roce 2014 a od té doby si získal četné pozitivní ohlasy od pedagogů, studentů a široké veřejnosti. Komentář k dílu namluvili Barbora Hrzánová a Radek Holub.