Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie (AMULET)

Anotace

Víceškálové materiály jsou sestaveny z různých druhů nanomateriálů, které mají samy o sobě neobvyklé vlastnosti. Jejich vzájemnou kombinací a integrací do hierarchií vyššího řádu lze získat inteligentní hmotu s unikátními funkcionalitami a překvapivým využitím v mnoha různých oborech. Na výzkum s tímto zaměřením se orientuje konsorcium osmi partnerů z akademické a výzkumné sféry vedené Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR.

Filip Matějka bodoval na konferenci Společnosti pro výzkum materiálů

Anotace

Cenu za nejlepší studentskou přednášku získal na světové materiálové konferenci doktorand Ing. Filip Matějka. Na setkání Společnosti pro výzkum materiálů v Bostonu přednesl přednášku o tématu plazmatické syntézy a povrchové pasivace větších křemíkových nanočástic a křemíkových kvantových teček.

Úspěchy FZU na mezinárodní konferenci NANOCON

Anotace

Vědci z Fyzikálního ústavu zazářili na letošním 15. ročníku mezinárodní konference NANOCON, který probíhal ve dnech 18.–20. října 2023 v Brně. Konference se zaměřila na nanomateriály a nanotechnologie pro udržitelnou energii a životní prostředí a přilákala 260 účastníků z 28 různých zemí.

Dvořákova přednáška v podání Marko Topiče

Anotace

Ve snaze o udržitelnou a dekarbonizovanou budoucnost se klíčovými pilíři moderních energetických systémů staly obnovitelné zdroje energie. Solární fotovoltaika nabízí vizi světa poháněného ze 100 % elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Trávil roky u mikroskopu atomárních sil, nyní Matěj Hývl převzal Cenu Siemens

Anotace

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové v oblasti technických a přírodních věd převzali ve čtvrtek 24. března Cenu Wernera von Siemense za rok 2022. Tu uděluje český Siemens za vynikající výzkum v kategoriích, jako je základní výzkum, nejlepší diplomová práce, nejlepší doktorská práce a nejlepší pedagogický pracovník již 25 let. Mezi oceněnými byl i Matěj Hývl a jeho školitel Antonín Fejfar.

Vzpomínka na Vladimíra Chába

Anotace

Jsou zprávy, jejichž obsah se zdá být jen těžko uvěřitelný. Jednou z takových je ta o odchodu Vládi Chába, který byl znám svojí nezměrnou vitalitou a sportovním duchem. Bohužel jeho velké vědecké a sportovní srdce dotlouklo v noci 5. března 2023 při nedožitých 76 letech. Když jsem se asi před měsícem doslechl, že na tom není zdravotně příliš dobře, nevěnoval jsem té zprávě velkou pozornost. Přišlo mi, že není nemoci nebo překážek, které by Vláďův spirit nezvládl. Bohužel jsem se mýlil.

Fotovoltaický výzkum FZU na konferenci CZEDER

Anotace

Za účasti významných zahraničních a českých hostů se 14. února konal 20. ročník konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2023. Letošní program rozšířila poprvé výstava výsledků projektů rámcových programů (Horizont 2020 a Horizont Evropa). Jeden z dvanácti stánků patřil FZU a prezentaci projektů NextBase a PILATUS Antonína Fejfara a Martina Ledinského.

Energetická krize: seminář sblížil pohled výzkumné a aplikační sféry

Anotace

Zůstanou nám vysoké účty za elektřinu a je přenosová síť v České republice dostatečně dimenzovaná? Aktuální témata posledních měsíců se stala 17. ledna předmětem pracovního semináře Současná a budoucí energetika, který v přednáškovém sále Solid21 pořádal Fyzikální ústav AV ČR, kde běží výzkum pro obnovitelné zdroje např. v rámci projektu Pilatus.

Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Anotace

Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového.

Ekologická výroba fotovoltaiky v Evropě je díky českým vědcům na dosah

Anotace

Tři pilotní linky, které pokrývají celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů, vzniknou do roku 2025 v Europě díky projektu PILATUS. Speciální technologie s kontakty na spodní straně umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 %. Při výrobě tohoto fotovoltaického „Ferrari“ chtějí odborníci zároveň minimalizovat jeho CO2 stopu. Na projektu bude pracovat také tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.