Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové v oblasti technických a přírodních věd převzali ve čtvrtek 24. března Cenu Wernera von Siemense za rok 2022. Tu uděluje český Siemens za vynikající výzkum v kategoriích, jako je základní výzkum, nejlepší diplomová práce, nejlepší doktorská práce a nejlepší pedagogický pracovník již 25 let. Mezi oceněnými byl i Matěj Hývl a jeho školitel Antonín Fejfar.

Jsou zprávy, jejichž obsah se zdá být jen těžko uvěřitelný. Jednou z takových je ta o odchodu Vládi Chába, který byl znám svojí nezměrnou vitalitou a sportovním duchem. Bohužel jeho velké vědecké a sportovní srdce dotlouklo v noci 5. března 2023 při nedožitých 76 letech. Když jsem se asi před měsícem doslechl, že na tom není zdravotně příliš dobře, nevěnoval jsem té zprávě velkou pozornost. Přišlo mi, že není nemoci nebo překážek, které by Vláďův spirit nezvládl. Bohužel jsem se mýlil.

Za účasti významných zahraničních a českých hostů se 14. února konal 20. ročník konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2023. Letošní program rozšířila poprvé výstava výsledků projektů rámcových programů (Horizont 2020 a Horizont Evropa). Jeden z dvanácti stánků patřil FZU a prezentaci projektů NextBase a PILATUS Antonína Fejfara a Martina Ledinského.

Zůstanou nám vysoké účty za elektřinu a je přenosová síť v České republice dostatečně dimenzovaná? Aktuální témata posledních měsíců se stala 17. ledna předmětem pracovního semináře Současná a budoucí energetika, který v přednáškovém sále Solid21 pořádal Fyzikální ústav AV ČR, kde běží výzkum pro obnovitelné zdroje např. v rámci projektu Pilatus.

Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového.

Tři pilotní linky, které pokrývají celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů, vzniknou do roku 2025 v Europě díky projektu PILATUS. Speciální technologie s kontakty na spodní straně umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 %. Při výrobě tohoto fotovoltaického „Ferrari“ chtějí odborníci zároveň minimalizovat jeho CO₂ stopu. Na projektu bude pracovat také tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.

Čestné oborové medaile předala dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová dvěma vědeckým osobnostem z Fyzikálního ústavu. Akademie věd ČR ocenila za dlouholetou práci celkem 11 vědců a mezi nimi i prof. Jiřího Chýlu, CSc. a prof. RNDr. Ivana Pelanta, DrSc.

Gaussovo dělo, pozorování a zpracování planetkových zákrytů pomocí CMOS kamer či určování atomární struktury povrchů pomocí rozptylu iontů – to jsou vítězné fyzikální práce 44. ročníku celostátní přehlídky prací středoškolské odborné činnosti. Ocenění převzali studenti z rukou ředitele FZU Michaela Prouzy a jeho zástupce Antonína Fejfara.

Nataliye Kazachková přišla o svoji univerzitní kancelář i domov. Bombardování Charkova jí převrátilo život naruby, ale houževnatá vědkyně se nevzdala. Podařilo se jí s rodiči a mladší dcerou opustit Ukrajinu a díky programu Akademie věd ČR Researchers at Risk Fellowships – Ukraine pracuje od dubna ve Fyzikálním ústavu.

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.

Před deseti lety získal ve fotovoltaice nejčastěji užívaný polovodič křemík silného konkurenta – organicko-anorganické halogenidové perovskity. Martinu Ledinskému se díky Juniorskému grantovému projektu GA ČR podařilo dokázat, že defekty ve struktuře těchto materiálů nemají zásadní dopad na jejich optoelektronické vlastnosti, a tedy ani na účinnost fotovoltaické přeměny energie.

Jak by mohla vypadat moderní fotovoltaika a co pro to dělají badatelé z Akademie věd ČR? Posouvání hranic v energetice podporuje i program Strategie AV21 – Účinná přeměna a skladování energie.