Znalost krystalové struktury je základem pro rozvoj řady vědních oborů. Jedním z přetrvávajících problémů krystalografie ovšem zůstává spolehlivá strukturní analýza nano- a mikrokrystalů, což přináší komplikace v celé řadě oborů, ve kterých se studují materiály, které netvoří dostatečně velké krystaly.
V oblasti analýzy nanokrystalů došlo v posledním desetiletí k velkému pokroku díky rozvoji technik využívajících difrakci elektronů na krystalech ke stanovení struktury. Doposud ovšem tato metoda poskytovala pouze přibližné informace o struktuře. Výzkumný tým laboratoře elektronové difrakce v oddělení strukturní analýzy FZÚ AVČR proto vypracoval metodu, jak přesnost této analýzy významně zlepšit. Úspěšnost nové metody demonstroval ve spolupráci s vědci z francouzského CNRS v Caen tak, že ji využil pro určení pozice atomů vodíku v organické i anorganické látce. Spolehlivá detekce atomů vodíku je obecně považována za jeden z nejobtížnějších úkolů ve strukturní analýze, protože atom vodíku přispívá jen velmi málo k difrakčnímu signálu. V práci byly analyzovány struktury dvou látek – paracetamolu, což je účinná složka řady analgetik a antipyretik, a hydratovaného hlinitofosforečnanu kobaltnatého vybraného jako reprezentanta anorganických materiálů s trojrozměrně propojenou strukturou typickou pro sorbenty a katalyzátory.
Vyvinutá metoda přináší kvalitativní posun v možnostech analýzy krystalických materiálů a vzhledem k širokému použití krystalografie v přírodních vědách má potenciál přispět k rozvoji celé řady vědních oborů.
