Tři mladí vědci z FZU získali prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Ceny předala laureátům na slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Objev „atomárně ostrých“ doménových stěn, který se podařil mezinárodnímu týmu pod vedením našich vědců, může zásadním způsobem ovlivnit výzkum ultrarychlých paměťových zařízení, vyráběných za použití antiferomagnetických materiálů.
Akademie věd České republiky udělila šest cen v programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace Lumina quaeruntur. Mezi oceněnými talentovanými vědci, kteří získali prémii ve výši až 20 miliónů korun, je i fyzik specializovaný na spintroniku a nanoelektroniku Dominik Kriegner.
Vědci Akademie věd uspěli v druhém ročníku soutěže JUNIOR STAR Grantové agentury ČR a z celkového počtu podpořených 16 projektů tvoří polovinu. Ve velké konkurenci o granty uspěli letos za náš ústav Prokop Hapala a Dominik Kriegner. Fyzikální ústav a ČVUT tak mají shodně dva oceněné vědce a následují Masarykovu univerzitu, která získala tři projekty.
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
Ceny MŠMT za vědu a výzkum ve středu 2. prosince 2020 z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy převzal mj. vědecký pracovník FZU AV ČR Tomáš Jungwirth.
Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Dvě hlavní ceny a tři čestná uznání získali v soutěži vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala pracovníci Fyzikálního ústavu. V konkurenci dvaceti šesti fyziků do třiceti let zaujaly Českou fyzikální společnost odborné práce Zdeňka Kašpara, Jana Faita, Petra Hauschwitze, Denisy Kubániové a Jana Nikla.
Antiferomagnetické paměti by se díky své rychlosti, odolnosti a schopnosti zapisovat víc stavů než jen nuly a jedničky mohly stát ideálním „hostitelem“ umělé inteligence.
Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zaujal svět svým objevem Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
