Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice v italském Andalu.
Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapitolu výzkumu v oblasti fotochemie.
Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů.
Vědci znovu úspěšně odkrývají tajemství světa molekul a atomů. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách Tento jev významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti molekul i jejich interakce. Zmíněný výzkum vědců z Fyzikálního ústavu a ÚOCHB AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci rozšiřuje možnosti designování nových nanomateriálů a článek o něm aktuálně zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
Čtyřiadvacet mladých talentovaných vědců, z nichž pět pochází z Fyzikálního ústavu, převzalo ve středu 21. června 2023 prestižní cenu Otto Wichterleho. Slavnostní ceremoniál udělování proběhl v pražské Lannově vile za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.
Jsou zprávy, jejichž obsah se zdá být jen těžko uvěřitelný. Jednou z takových je ta o odchodu Vládi Chába, který byl znám svojí nezměrnou vitalitou a sportovním duchem. Bohužel jeho velké vědecké a sportovní srdce dotlouklo v noci 5. března 2023 při nedožitých 76 letech. Když jsem se asi před měsícem doslechl, že na tom není zdravotně příliš dobře, nevěnoval jsem té zprávě velkou pozornost. Přišlo mi, že není nemoci nebo překážek, které by Vláďův spirit nezvládl. Bohužel jsem se mýlil.
Jedno-molekulární obvody, kde jsou jednotlivé molekuly umístěny mezi dvěma nanoelektrodami, jsou ideálními systémy pro vytváření funkčních materiálů v molekulárním měřítku s požadovanými elektronickými vlastnostmi. V rámci projektu Návrh a řízení jedno-molekulárních spojů financovaného Evropskou zájmovou skupinou pro spolupráci s Japonskem bude studovat mezinárodní tým materiály při pokojové teplotě.
Fyzik Tomáš Neuman si díky prémii Lumina quaeruntur, kterou převzal z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové, založí ve Fyzikálním ústavu vlastní vědecký tým a pokusí se zásadně posunout současný výzkum interakce světla s molekulami a 2D materiály pomocí nových teoretických a simulačních výpočetních přístupů.
Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry.
Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu převzal na slavnostním udílení čtyřiadvacátého ročníku Ceny Wernera von Siemense za kolektiv autorů Bruno de la Torre. Nadějný vědec působí současně na Univerzitě Palackého v Olomouci a ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. I první dva ocenění v kategorii nejlepší disertační práce, Petr Hauschwitz a Ivana Víšová, jsou stejně jako jejich školitelé spojeni s naším ústavem.
Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový postup je významným krokem k vývoji kvantových počítačů na bázi solitonů. Výsledek publikoval časopis Nature Nanotechnology.
Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován.
