Skrytá symetrie Josephsonových spojů založených na kvantových tečkách

Text

Josephsonovy spoje představují vyspělou třídu kvantových zařízení, která slouží jako ultra-citlivé senzory. Uvažuje se o nich jako o základních stavebních blocích budoucích kvantových počítačů. Typicky se skládají ze dvou supravodivých vodičů oddělených vrstvou izolantu. Toto základní schéma rozšiřujeme připojením více supravodivých vodičů k centrálně umístěné kvantové tečce. Výsledné zařízení pak poskytuje rozšířené možnosti kontroly nad elektrickými a magnetickými vlastnostmi. Rostoucí složitost však činí matematickou analýzu takových systémů notoricky obtížnou. Tento problém obcházíme díky objevu nové geometrické symetrie, která nám umožňuje plně vyřešit a pochopit složitou fyziku tak, že výpočty provádíme na jednodušším systému s pouhými dvěma vodiči, se symetrickými vazbami a s odpovídajícím fázovým posunem. Toto mapování úplně charakterizujeme pomocí jediného geometrického faktoru χ, který zachycuje veškerou složitost vícevodičového systému v jednom elegantním parametru.

Náš objev umožňuje používat etablované výpočetní nástroje k provádění výpočtů, které pro takto složitá kvantová zařízení dříve nebyly možné. S použitím nově odvozených vztahů demonstrujeme v třívodičových zařízeních supravodivé tranzistorové a diodové jevy, stejně jako schopnost kontrolovat tok proudu pomocí fázové manipulace. Náš průlomový výsledek poskytuje nejen základní porozumění fungování těchto kvantových systémů, ale navíc i praktické metody pro studium nových tříd vícevodičových kvantových zařízení. Tento geometrický přístup otevírá možnosti pro pochopení ještě složitějších zařízení s novými vlastnostmi.
 

fig1
Popis
(a) Čtyři kvantové tečky jsou uspořádány v sérii a připojeny k deseti supravodivým vodičům (zelená barva). Geometrické faktory χ1, χ2 a χ4 plně charakterizují geometrické symetrie odpovídajících teček, což umožňuje efektivní mapování systému, jak je znázorněno. (b) Tři kvantové tečky tvořící cyklickou konfiguraci s dvanácti supravodivými vodiči. (c) Horní panel ukazuje χi. Následně je ve spodním panelu provedena rotace o −δi a rozklad na dva komplexně sdružené vektory délky 1/2. Po zpětné rotaci je ukázáno, že χi lze mapovat na svůj protějšek s pouze dvěma vodiči symetricky připojenými k tečce. (d) Příklad systému, pro který nelze metodu použít: paralelní systém dvojité kvantové tečky/hladiny připojený ke dvěma supravodivým vodičům.

 

Přílohy