Magnetismus pevných látek je makroskopickým projevem mikroskopické kvantové dynamiky spinu valenčních elektronů. Magnetická susceptibilita kovů s pohyblivými vodivostními elektrony by teoreticky měla mít Pauliho charakter. Přesto je v tranzitivních kovech pozorována Curieho-Weissova odezva odpovídající lokálním magnetickým momentům. Podařilo se nám najít mikroskopický mechanismus, adekvátně kombinující kvantové a tepelné fluktuace v kovech se silně korelovanými elektrony, který vede ke vzniku lokálních magnetických momentů a Curieho-Weissově susceptibilitě.
Popis
Teplotní závislost součinu teploty T a magnetické susceptibility χ, jehož konstantní hodnota odpovídá Curieho-Weissově zákonu, získaná z analytické teorie, levý panel, a z Monte-Carlo simulací, pravý panel, pro Andersonův model magnetické příměsi. Přitom Δ je šířka pásu vodivostních elektronů a U je síla elektronové korelace. Oba výsledky prokazují existenci Curieho-Weissovy susceptibility pro dostatečně silnou elektronovou korelaci v teplotním intervalu nad Kondovou teplotou, pod kterou susceptibilita přejde na Pauliho a hodnota součinu spadne na nulu. Analytická teorie kvalitativně správně predikuje univerzální charakter Curieho-Weissovy susceptibility, ale nadhodnocuje numerickou hodnotu neuniverzální Curieho konstanty.