The Surface Science Laboratory Station (SSLS) je moderní modulární infrastruktura pro ultravysoké vakuum (UHV) navržená pro řízenou syntézu a pokročilou charakterizaci povrchů a tenkých vrstev, včetně materiálů obsahujících aktinoidy (U, Th).

SSLS je provozována v rámci Joint Laboratory for Surface Science (JLSS), která vznikla jako společné pracoviště Sekce fyziky kondenzovaných látek a Sekce optiky mezi oddělením 28 a oddělením 11, což zajišťuje sdílení odborných znalostí, koordinovaný přístup a doplňkové vědecké zaměření.

Systém je realizován jako přibližně 7 m dlouhý lineární UHV klastr, integrující více propojených komor prostřednictvím vyhrazené transportní linky (Obr. 1). Tato konfigurace umožňuje přípravu, zpracování a analýzu vzorků zcela in situ, bez vystavení okolním podmínkám. Takový přístup je nezbytný pro zjištění intrinsických vlastností vysoce reaktivních materiálů citlivých na oxidaci. 

SSLS diagram
Popis
Obr.1: SSLS schéma. | foto: Maliha Siddiqui
Základní koncept a možnosti

V jádru systému SSLS stojí schopnost přímo propojit syntézu materiálů s povrchově citlivou charakterizací, čímž se vytváří kontrolovaný přístup mezi podmínkami růstu a výslednými fyzikálními vlastnostmi.

Systém podporuje:

1. Růst tenkých vrstev, přípravu povrchu a řízenou modifikaci povrchu

To zahrnuje triodové naprašování a tepelné odpařování, které umožňují přípravu vysoce čistých tenkých vrstev, heterostruktur a cíleně navržených rozhraní. 

Systém je navíc vybaven specializovanou reakční komorou, která umožňuje vystavení povrchů molekulárním plynům za řízených podmínek. To umožňuje modifikaci povrchu in situ, včetně studií oxidačních, adsorpčních a korozních procesů, a poskytuje přímý vhled do chemicky podmíněných změn vlastností materiálů.

2. Pracovní postup in situ a bez kontaminace
Vzorky jsou transportovány mezi komorami pro přípravu, modifikaci a analýzu bez přerušení vakua, což zajišťuje nedotčené povrchy a vysoce reprodukovatelné experimentální podmínky.
To je obzvláště důležité pro reaktivní materiály, u kterých by i minimální vystavení okolním podmínkám změnilo chemické složení povrchu.

3. Pokročilá povrchově citlivá spektroskopie a další techniky

Systém integruje komplexní sadu analytických technik, které umožňují přímou korelaci mezi strukturou, chemickými a elektronickými vlastnostmi:

  • XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie)
    → chemické složení a elektronová struktura na úrovni jádra
  • UPS (ultrafialová fotoelektronová spektroskopie)
    → struktura valenčního pásu a stavy v blízkosti Fermiho hladiny
  • BIS (brzdná izochromatická spektroskopie)
    → neobsazené elektronové stavy nad Fermiho hladinou
  • HREELS (spektroskopie ztrát energie elektronů s vysokým rozlišením)
    → vibrační excitace, povrchové fonony a dynamika adsorbátů
  • TPD (teplotně programovaná desorpce)
    → adsorpční energie, vazebné konfigurace a povrchová reaktivita
  • Komora pro práci za atmosférického/vysokého tlaku
    → studium povrchových reakcí a chemických přeměn v kontrolované plynné atmosféře při tlacích blížících se reálným provozním podmínkám; umožňuje výzkum oxidace, koroze, adsorpce a interakcí plyn–povrch mimo režim UHV
Oblasti zájmu pro případné studium
Popis
Obr. 2: Oblasti zájmu pro případné studium. | foto: Thomas Gouder, edited and adapted by Evgenia Chitrova
Přístup k přístroji

Momentálně na přístroji probíhá dlouhodobá údržba. O jeho zpřístupnění v režimu open access budeme informovat v nejbližším možném termínu. Uživatelé si následně budou moci rezervovat termíny měření prostřednictvím online kalendáře.

Napsali o nás
  • SSLS transfer from JRC to FZU, 2026 – dostupné online: zde
  • Do Prahy se přesunul unikátní přístroj Evropské komise. Může pomoct i při dostavbě jaderných bloků, vědavýzkum.cz, 2025  – dostupné online: zde
  • Thomas Gouder: Chci, aby projekt pokračoval. Přístroj pro výzkum povrchů stěhujeme z Karlsruhe do Prahy, vědavýzkum.cz, 2025 – dostupné online: zde
Související články a posty
  • Pokrok při uvádění do provozu laboratoře pro výzkum povrchů (SSLS) ve FZU, 2026 – dostupné online: zde
  • Praha získala unikátní systém pro výzkum povrchu materiálů, 2026 – dostupné online: zde