Oddělení magnetických měření a materiálů

Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom po atomu. Studii otiskl prestižní časopis Advanced Materials.

Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

V náročné soutěži Grantové agentury České republiky se podařilo Fyzikálnímu ústavu získat celkem 20 nových projektů s počátkem řešení od roku 2023. Podpořené projekty umožní realizaci unikátního základního výzkumu a výrazně přispějí k výchově budoucí generace vědců v oblasti fyziky.

Do letošního ročníku talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se přihlásilo celkem 59 žen a mezi nimi byla i Evgenia Chitrova z FZU. Ta si spolu s dvěma dalšími vědkyněmi, Evou Krupičkovou Pluhařovou z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského  a Zuzanou Střížovou z Univerzity Karlovy, odnáší výhru za svou práci.

Vzpomínka na paní Zdenu Málkovou, dlouholetou sekretářku Oddělení magnetismu, která nás nečekaně opustila těsně před Vánocemi.

Dvě hlavní ceny a tři čestná uznání získali v soutěži vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala pracovníci Fyzikálního ústavu. V konkurenci dvaceti šesti fyziků do třiceti let zaujaly Českou fyzikální společnost odborné práce Zdeňka Kašpara, Jana Faita, Petra Hauschwitze, Denisy Kubániové a Jana Nikla.

Dosažené výsledky projektu Grantové agentury České republiky, na kterém v letech 2011–2015 pracoval tým pod vedením doktora Olega Heczka z Fyzikálního ústavu, byly hodnoceny jako mimořádně úspěšné. Největší potenciál je v medicíně. Magnetické pole dokáže působit přes překážku, například skrze kůži či organickou membránu.

Mezinárodní konference se koná pravidelně, každý třetí rok. Pětidenní konference se zabývá všemi stránkami fenoménu magnetické tvarové paměti od základních fyzikálních principů až po aplikace.

Na mezinárodní konferenci ISFCMA byl za nejlepší poster oceněn Petr Veřtát, který se věnuje studiu materiálů s tvarovou pamětí.

Čtyři nejlepší republikové týmy nadaných fyziků se sešly v Opavě. Tým studentů opavského Mendelova gymnázia už potřetí za sebou zvítězil.