Ve dnech 14.–17. dubna 2026 se v historickém Českém Krumlově uskutečnil 55. ročník konference Journées des Actinides (JdA 2026). Konferenci organizovala Evgenia Chitrova (Ústav fyziky Akademie věd České republiky, FZU) společně s Ladislavem Havelou (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, MFF).
Za přítomnosti zástupců Evropské komise, Akademie věd ČR, ministerstev, partnerských institucí i průmyslu byla 12. února ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR slavnostně inaugurována výzkumná aparatura Surface Science Laboratory Station (SSLS), která byla do Prahy přesunuta ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) v Karlsruhe.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost?
Kulaté desáté výročí Mezinárodního den žen a dívek ve vědě si letos připomínáme životním příběhem naší kolegyně Evgenie Chitrové, vedoucí skupiny fyziky aktinoidů a vzácných zemin v oddělení magnetických měření a materiálů. Její příběh je dokonalým důkazem toho, že setkání s vědou a nezdolná zvědavost utváří celoživotní náklonnost k vědecké práci.
Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom po atomu. Studii otiskl prestižní časopis Advanced Materials.
Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.
Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.
V náročné soutěži Grantové agentury České republiky se podařilo Fyzikálnímu ústavu získat celkem 20 nových projektů s počátkem řešení od roku 2023. Podpořené projekty umožní realizaci unikátního základního výzkumu a výrazně přispějí k výchově budoucí generace vědců v oblasti fyziky.
Do letošního ročníku talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se přihlásilo celkem 59 žen a mezi nimi byla i Evgenia Chitrova z FZU. Ta si spolu s dvěma dalšími vědkyněmi, Evou Krupičkovou Pluhařovou z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Zuzanou Střížovou z Univerzity Karlovy, odnáší výhru za svou práci.
Vzpomínka na paní Zdenu Málkovou, dlouholetou sekretářku Oddělení magnetismu, která nás nečekaně opustila těsně před Vánocemi.
