V letošním roce se jedním z laureátů Akademické prémie stal RNDr. Petr Šittner, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Při té příležitosti bylo natočeno video, ve kterém vědec hovoří nejen o začátcích své kariéry, ale také o svém nynějším výzkumu.
K tomu, aby chytré telefony vydržely déle nabité a mobilní 5G sítě spotřebovávaly výrazně méně energie, by do budoucna mohl pomoci nový mikrovlnný materiál.
Dosažené výsledky projektu Grantové agentury České republiky, na kterém v letech 2011–2015 pracoval tým pod vedením doktora Olega Heczka z Fyzikálního ústavu, byly hodnoceny jako mimořádně úspěšné. Největší potenciál je v medicíně. Magnetické pole dokáže působit přes překážku, například skrze kůži či organickou membránu.
Mezinárodní konference se koná pravidelně, každý třetí rok. Pětidenní konference se zabývá všemi stránkami fenoménu magnetické tvarové paměti od základních fyzikálních principů až po aplikace.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) významně uspěli ve všech vypsaných kategoriích, včetně nového programu EXPRO na podporu excelence v základním výzkumu
Vědci z FZU ve spolupráci s kolegy z ČVUT zkoumají možnost ochrany palivových článků jaderných reaktorů proti korozi. Antikorozní polykrystalická diamantová vrstva významně prodlouží životnost a zvýší bezpečnost v současnosti používaných palivových článků
Zmíněný úspěch je ještě cennější tím, že český autorský tým se obešel bez zahraniční kapacity z prestižní západní vědecké instituce, která by do takového časopisu „otvírala dveře“, ale publikovaný článek pochází výlučně od domácích autorů.
Poprvé se podařilo prokázat, že lokalizované molekuly vody při nízkých teplotách vykazují tendenci k uspořádání molekul směrem k tzv. feroelektrickému stavu.
Otázky, proč a jak dochází k lokalizované deformaci, dlouhodobě přitahují pozornost jak materiálových vědců, tak inženýrů vyvíjejících technické aplikace slitin.
Nová mikroskopická metoda využívá hrot s koncovým atomem. Touto metodou bylo poprvé možné přímo pozorovat chemickou strukturu jednotlivých molekul. Touto metodou bylo poprvé možné přímo pozorovat chemickou strukturu jednotlivých molekul.
Vědecká komunita dnes intenzivně hledá nové materiály, které by vykazovaly supravodivost i při pokojové teplotě, čímž by se vyřešily mnohé z problémů dnešních informačních technologií. Detailní pochopení elektronových vlastností Hundových kovů a jejich dílčích složek by mohlo toto hledání výrazně zefektivnit.
Poslední vývoj rastrovacích mikroskopů umožnil zobrazit chemickou strukturu jednotlivých molekul na povrchu pevné látky.
