Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
Prestižní ocenění ATLAS Outstanding Achievement Award letos putovalo mimo jiné i do České republiky. Michal Svatoš, vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, byl oceněn za zásadní přínos k efektivnímu zapojení superpočítačů do výpočetní infrastruktury jednoho z největších fyzikálních experimentů současnosti – detektoru ATLAS na urychlovači LHC v CERN.
Od pondělí 5. května jsme po čtyři dny potkávali na chodbách budovy Solidu 21 i staré budovy FZU téměř stovku mezinárodních účastníků závěrečného zasedání projektu Advancement and Innovation for Detectorsat Accelerators (AIDAinnova). Projekt na vývoj pokročilých systémů detektorů částic a souvisejících technologii pro CERN v tomto roce po čtyřech letech končí, a právě závěrečné bilanční, ale současně i plánovací setkání se konalo v Praze.
Síťoví experti z celého světa diskutovali současný stav a vývoj přenosů dat z urychlovače LHC v CERN a dalších vědeckých experimentů náročných na velké datové přenosy. Během setkání LHCOPN-LHCONE ve Fyzikálním ústavu se ve dnech 18.–19. dubna sešlo fyzicky i virtuálně více než 70 odborníků, kteří se shodli na nutnosti rozšiřování využití protokolu IPv6 a posilování síťových spojení pro pokrytí potřeb velkých projektů.
Na začátku dubna 2023 jsme zaznamenali rekordní přenosy dat do Tier-2 centra ve FZU po síti LHCONE. Po této lince s kapacitou přenosu 100 Gbps jsme za 3 dny přijali více než 1 PB dat experimentu ATLAS.
Knižně vydaných pamětí českých fyziků najdeme v knihovnách relativně velmi málo (natož na pultech knihkupectví). Jde přitom o velmi cenný zdroj informací o vývoji příslušného oboru, o vztazích ve vědecké komunitě i o prostředí, ve kterém se vyvíjí.
ELI Beamlines je evropské výzkumné centrum s nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Při příležitosti 60. výročí objevu laseru jsme se na podrobnosti týkající se vzniku a plánovaného výzkumu v ELI zeptali profesora Jana Řídkého, jenž stál spolu se svými kolegy přímo u jeho zrodu.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR zvýšil rychlost svého připojení do sítě LHCONE na 100 Gbps a usnadnil tak svým vědcům zpracovávání obrovského množství dat produkovaných největším urychlovačem částic na světě.
Laboratoř je součástí oddělení vývoje detektorů a zpracování dat. Byla vybudována v prostorách Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.
Ve středu 23. května 2018 od 17:00 hod. uspořádalo Nakladatelství Academia křest knihy Jana Hladkého PAMĚTI KOSMIKA FYZIKÁLNÍHO ÚSTAVU ČSAV v Literární kavárně Academia.
Nová publikace obsahuje vzpomínky Jana Hladkého, pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic, který navštěvoval ústav od jeho založení do současnosti.
Je autorem nebo spoluautorem šesti vynálezů, šesti patentů a řady článků v českých i zahraničních odborných časopisech.
