V uměleckém světě inspirovaném fyzikou elementárních částic se ocitnou návštěvníci výstavy prací vytvořených během úvodního lednového workshopu projektu BeInspired, určeného pro studenty základních a středních škol, který má za cíl propojovat svět vědy a svět umění.
Ve středu 14. června odešel ve věku 70 let náš kamarád a spolupracovník RNDr. Miloš Lokajíček, CSc., dlouholetý pracovník Sekce fyziky elementárních částic Fyzikálního ústavu AV ČR. Miloš se podílel na téměř všech klíčových experimentech, kterých jsme se zúčastnili a výrazným způsobem do nich přispěl především v oblasti sběru a zpracování experimentálních dat.
Nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce, titul Doktora věd, převzali z rukou Evy Zažímalové předsedkyně Akademie věd ČR dva pracovníci Fyzikálního ústavu: RNDr. Stanislav Kamba, CSc., DSc., a Mgr. Marek Taševský, Ph.D., DSc.
Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského urychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu - zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z alespoň tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety.
Irena Adamcová nastoupila do ústavu v roce 1965 do osobního oddělení, bylo jí tehdy 28 let. Jmenovala se Bíchová a prožívala zrovna velmi těžké životní období. Její manžel před krátkou dobou zemřel a jí zůstaly jako samoživitelce tři malé děti: dcerka Renata a dvojčata Vašek a Simona.
Během mezinárodní konference ICHEP 2020 oznámil experiment ATLAS první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu.
O nejpočetnějších hmotných částicích ve vesmíru, neutrinech, stále mnoho nevíme. Právě ty jsou předmětem bádání v experimentu NOvA. Na konferenci Americké fyzikální společnosti vědci oficiálně zveřejnili svá první pozorování oscilací těchto neutrin.
Nobelova cena se váže k experimentálnímu ověření teorie známé jako standardní model částicové fyziky, který předpovídá existenci částice nazývané Higgsův boson. Nalezení Higgsova bosonu tak znamená potvrzení principů, na nichž je standardní model vybudován.
„Čím více toho o neutrinech víme, tím více se toho dovídáme o raném vesmíru a o tom, jak náš svět funguje na nejzákladnější úrovni,“ řekl mluvčí experimentu NOvA Gary Feldman z Harvardské univerzity.
Zkoumat vlastnosti antičástic je nesmírně obtížné, protože při setkání s běžnou hmotou tzv. anihilují, přestávají existovat.
Pomocí studia antivodíku je možné studovat jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností mikrosvěta, a to CPT symetrii.
Jde o náročnou záležitost, ve které lze snadno udělat chybu. Jedna velká může nastat už na samém začátku.
