Složení kosmického záření a optika pro fluorescenční teleskopy

Text

Observatoř Pierra Augera je nejrozlehlejší experimentální zařízení v oboru astročásticové fyziky na světě. Na ploše 3000 kilometrů čtverečních se v argentinské pampě zaznamenávají částice o energiích, které možná nikdy nebude člověk na zemi schopen vyrobit. Přilétají k nám z neznámých zdrojů ve vesmíru. Úkolem Observatoře je proměřit jejich energetické spektrum, stanovit směry, ze kterých přilétají či odpovědět na otázku, zdali jsou způsobeny neznámými vesmírnými „urychlovači“ nebo vznikají-li dokonce rozpadem hypotetických částic temné hmoty.

Práce se bude zabývat souvislostmi mezi přesností určení pozice maxima spršky kosmického záření v atmosféře a určováním složení kosmického záření. Cílem práce je porozumět a pochopitelně vysvětlit, jaké požadavky máme na přesnost optických systémů fluorescenčních detektorů s ohledem na přesnost stanovení pozice maxima spršky. Práce tématicky zapadá do programu observatoře Pierra Augera a jejího budoucího rozšíření FAST.