Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu. Česko patří k zakladatelům observatoře

Anotace

Na Kanárských ostrovech dnes slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě.

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk rekordně vzdálené galaxie poháněné černou dírou

Anotace

Déle, než existuje Slunce a Země, letělo vesmírem záření, které nyní zachytily dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro OP 313 poháněné obří černou dírou. Žádné vzdálenější aktivní galaktické jádro v oboru velmi vysokých energií dosud nikdo nepozoroval.

Patrik Čechvala: Vesmír nás učí trpělivosti

Anotace

Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi. V rozhovoru nejen o postdoktorálním programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR vypráví o tom, proč je vesmír ta nejlepší laboratoř a jak kosmické záření pomáhá při odkrývání tajemství pyramid – i jak téma představit veřejnosti v soutěžích jako FameLab, v jehož českém finále letos FZU reprezentoval.

Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku

Anotace

Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.   

Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy

Anotace

Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.

Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jmenuje se C/2024 Y1 (Mašek)

Anotace

Aktualizace 1. 1. 2025 Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Od vzácných součástek k novým paradigmatům fyziky

Anotace

Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem

V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?