Oddělení astročásticové fyziky

Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem

V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora). 

O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem Víchou

Odkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.

Citlivost dvojice čerenkovských dalekohledů SST-1M na velmi vysokých energiích převyšuje všechny dosud existující čerenkovské zobrazovací teleskopy na světě. Tuto překvapivou novinku prezentoval Jakub Jurýšek na nedávné konferenci v Miláně. Spolu se svým týmem vyvíjí ve Fyzikálním ústavu software, který umožňuje stereoskopickou rekonstrukci pozorovaných spršek kosmického gama záření a následné zobrazení zdrojů těchto gama fotonů ve vesmíru. 

První pozemní širokoúhlá observatoř určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy.

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.

Tajemství kosmického záření a způsoby jeho měření v argentinské Observatoři Pierra Augera přibližovali v pátek 8. března téměř třicítce středoškolských studentů vědci z Fyzikálního ústavu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA s rozpočtem 1,75 miliardy euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, při nichž Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. 

Dr. Eva Maria Martins dos Santos z FZÚ obdržela 17. listopadu ocenění Auger Impact Award 2023 za mimořádné úsilí při koordinaci Monte Carlo simulací, které mají obrovský vliv na výsledky zveřejňované observatoří Pierra Augera, ale nemusí být vždy nutně viditelné, a také za její mimořádně vstřícný přístup orientovaný na službu ostatním. 

Prezident Petr Pavel udělil dne 28. října 2023 astrofyzikovi Jiřímu Grygarovi z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová předala 30. října prémie Lumina quaeruntur. Mezi letošní laureáty ceny patří fyzik Jakub Vícha, chemik Karel Škoch, biolog Gerrit Angst, psycholožka Kateřina Chládková a filozof Davide Crippa, kteří získají podporu ve výši až čtyř milionů korun ročně na dobu maximálně pěti let. Ta jim umožní založit vlastní výzkumný tým.