Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR mají podíl na významném objevu. Pomocí modifikovaného mikroskopu otevřeli nové možnosti studia mechanismu tření na atomární úrovni. Článek byl publikovaný v časopise Physical Review Letters.
Skupina Spintroniky a nanoelektroniky z Fyzikálního ústavu AV ČR přispěla k objevu nových mechanismů ukládání informací.
Vědecká práce o objevu relativistického efektu, na kterém se podíleli vědci Fyzikálního ústavu AV ČR, byla publikována v časopisech Nature Photonics a Nature Communications.
„Čím více toho o neutrinech víme, tím více se toho dovídáme o raném vesmíru a o tom, jak náš svět funguje na nejzákladnější úrovni,“ řekl mluvčí experimentu NOvA Gary Feldman z Harvardské univerzity.
Jednalo se o první snímek projektu GLORIA, celosvětové sítě robotických dalekohledů. Snímek tak obletěl světová média, jako je web NASA nebo britský Guardian.
Fyzikální ústav se stal partnerem mezinárodní kolaborace LSST, který stojí za vytvořením projektu největšího přehlídkového dalekohledu.
Na přípravě výzkumného cenra ELI Beamlines se podílelo 40 výzkumných institucí ze 13 zemí světa. Česká republika tak vstupuje mezi laserové velmoci.
V nové studii autoři podávají přehled výsledků českých výzkumných organizací. Cílem je identifikovat pracoviště s největším počtem excelentních výsledků. Fyzikální ústav se řadí mezi nejlepší pracoviště zejména v oborech fyziky pevných látek, magnetismu a dalších oblastech.
Objevená částice by podle zatím pozorovaných vlastností mohla být dlouho hledaným a téměř legendárním chybějícím článkem současného standardního modelu fyziky částic, Higgsovým bosonem.
