Objevená částice by podle zatím pozorovaných vlastností mohla být dlouho hledaným a téměř legendárním chybějícím článkem současného standardního modelu fyziky částic, Higgsovým bosonem.
Rozsáhlého mezinárodního projektu observatoře se účastní přes 400 fyziků ze 17 zemí světa. V rámci setkání je i přednáška prof. Jířího Grygara na téma sto let kosmického záření.
V blízké budoucnosti se očekává, že vývoj spintroniky umožní mimo jiné výrobu vysokokapacitních magnetických operačních pamětí a novou architekturu integrující paměťové a logické prvky, která povede k rychlým a energeticky úsporným počítačům.
Významné výsledky jejich práce v těchto dnech uveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Communications.
Efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky FZU a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Numerické modelování těchto materiálů na superpočítačích je mladým oborem spojeným s počátkem 21. století. Zajímavý výzkum přinesl dva články ve Physical Review Letters.
Bylo dosaženo jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.
Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd a laboratoří v Cambridge a Nottinghamu ve Velké Británii.
Mezinárodní tým vědců provedl detailní teoretickou analýzu atomárně rozlišených obrazů získaných pomocí mikroskopu STM a mikroskopu AFM uhlíkových materiálů. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Physical Review Letters.
