Profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR již počtvrté figuruje v seznamu nejcitovanějších vědců světa Clarivate Highly Cited Researchers 2025. Tento seznam každoročně oceňuje vědce, jejichž přínos má široký a významný vliv v jejich oborech.
Prezident republiky udělil 28. října 2025 medaili Za zásluhy profesoru Tomáši Jungwirthovi, vedoucímu Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Profesor Jungwirth stál spolu se svým týmem za objevem, který otevírá cestu k tisíckrát rychlejšímu ukládání digitálních dat.
Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché?
Český fyzik Tomáš Jungwirth patří mezi významné osobnosti současné světové vědy zejména díky svým průlomovým výzkumům v oblasti spintroniky. V roce 2024 byl oceněn na několika prestižních platformách, což potvrzuje jeho klíčový přínos k vědeckému poznání.
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.
Fyzička pevných látek Helena Reichlová založí od 1. října 2023 ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR centrum Dioscuri pro spinkaloritroniku a magnoniku. Bude hledat způsob, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v odvětví informačních technologií budoucnosti.
Objev „atomárně ostrých“ doménových stěn, který se podařil mezinárodnímu týmu pod vedením našich vědců, může zásadním způsobem ovlivnit výzkum ultrarychlých paměťových zařízení, vyráběných za použití antiferomagnetických materiálů.
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
