Materiálový výzkum Filipa Křížka byl oceněn akademickou prémií Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR. Vědec pracuje na vývoji nových materiálů a součástek nové generace pro kvantové technologie.
Akademickou prémii 2025, ocenění, které se uděluje každý rok třem vynikajícím osobnostem, jejichž minulé výzkumné výsledky jsou příslibem výsledků budoucích, získal vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Lukáš Palatinus.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost?
Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché?
Bez pečlivě zvolených metod je věda v podstatě slepá. Proč je tedy tak těžké získat financování na vývoj nových metod? Daniel Tchoń, postdoktorální vědecký pracovník na FZU v rámci programu MSCA COFUND Physics for Future (P4F), hovoří o své cestě k vývoji vědeckého softwaru i o tom, proč vnímá vědu jako uměleckou formu.
Kulaté desáté výročí Mezinárodního den žen a dívek ve vědě si letos připomínáme životním příběhem naší kolegyně Evgenie Chitrové, vedoucí skupiny fyziky aktinoidů a vzácných zemin v oddělení magnetických měření a materiálů. Její příběh je dokonalým důkazem toho, že setkání s vědou a nezdolná zvědavost utváří celoživotní náklonnost k vědecké práci.
