Vědcům a vědkyním z centra HiLASE se povedlo něco, co před nimi nikdo nedokázal. Pomocí hyperspektrální kamery FREYA poprvé zachytili hořící meteor v ultrafialové části spektra. Kromě vesmíru míří technologie z HiLASE i jinam. Centrum, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, vyvíjí lasery pro průmysl a obranu.
Ticho, vůně knih a šeptající čtenáři. Taková je tradiční představa o fungování klasické knihovny. Vědecká knihovna Cukrovarnická Fyzikálního ústavu AV ČR ale tento stereotyp rychle vyvrací. Žádnou klidnou studovnu v ní nenajdete a o posvátném tichu si můžeme nechat spíše zdát. Ve skutečnosti jde o energické pracoviště, které funguje jako stabilní podpora pro vědecké týmy.
Materiálový výzkum Filipa Křížka byl oceněn akademickou prémií Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR. Vědec pracuje na vývoji nových materiálů a součástek nové generace pro kvantové technologie.
Akademickou prémii 2025, ocenění, které se uděluje každý rok třem vynikajícím osobnostem, jejichž minulé výzkumné výsledky jsou příslibem výsledků budoucích, získal vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Lukáš Palatinus.
Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi. V rozhovoru nejen o postdoktorálním programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR vypráví o tom, proč je vesmír ta nejlepší laboratoř a jak kosmické záření pomáhá při odkrývání tajemství pyramid – i jak téma představit veřejnosti v soutěžích jako FameLab, v jehož českém finále letos FZU reprezentoval.
Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost?
Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché?
Bez pečlivě zvolených metod je věda v podstatě slepá. Proč je tedy tak těžké získat financování na vývoj nových metod? Daniel Tchoń, postdoktorální vědecký pracovník na FZU v rámci programu MSCA COFUND Physics for Future (P4F), hovoří o své cestě k vývoji vědeckého softwaru i o tom, proč vnímá vědu jako uměleckou formu.
