Akademickou prémii 2025, ocenění, které se uděluje každý rok třem vynikajícím osobnostem, jejichž minulé výzkumné výsledky jsou příslibem výsledků budoucích, získal vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Lukáš Palatinus.
Profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR již počtvrté figuruje v seznamu nejcitovanějších vědců světa Clarivate Highly Cited Researchers 2025. Tento seznam každoročně oceňuje vědce, jejichž přínos má široký a významný vliv v jejich oborech.
V pátek 7. listopadu proběhlo během Dnů otevřených dveří na FZU slavnostní vyhlášení vítězů fotosoutěže FZU, kteří převzali ocenění z rukou ředitele FZU Michaela Prouzy. V kategorii zaměstnanců se na prvním místě umístil snímek stážistky Lucie Krejčové s názvem Prasklina. Studentskou kategorii ovládl student 2. ročníku FJFI ČVUT Adam Lorenc, jehož snímky krystalického karbidu křemíku obsadily první i druhou příčku.
Špičkoví vědci i talentovaní experti převzali z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka ocenění spojená s finanční podporou jejich výzkumů. Prestižní Akademickou prémii získal Lukáš Palatinus, prémii Lumina quaeruntur obdržel Filip Křížek. Oba ocenění působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.
Prezident republiky udělil 28. října 2025 medaili Za zásluhy profesoru Tomáši Jungwirthovi, vedoucímu Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Profesor Jungwirth stál spolu se svým týmem za objevem, který otevírá cestu k tisíckrát rychlejšímu ukládání digitálních dat.
Medaili De scientia et humanitate optime meritis, nejvyšší ocenění Akademie věd ČR, obdržel 6. října 2025 fyzik Václav Špička z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Vědecká práce našeho kolegy Mgr. Ing. Olega Heczka, Dr., DSc. byla oceněna udělením prestižního titulu doktora věd.
Tereza Roesel ze Sekce optiky získala druhé místo a Cenu publika v národním kole prestižní soutěže Falling Walls Lab v Praze se svým projektem Breaking the Wall of Single-Molecule Detection.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě.
