Co se děje, když částice z hlubin vesmíru dopadne na zemskou atmosféru? A jak to vědci vůbec zjišťují? Na tyto otázky hledala odpovědi skupina středoškoláků během celodenního semináře o astročásticové fyzice.
Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.
Na unikátním workshopu, zorganizovaném CEICO se setkali vědci z výzkumných ústavů z 10 evropských zemí, kteří byli pozváni do Prahy Fyzikálním ústavem AV. V rámci workshopu Multimessengers@Prague nám profesor Sarkar poskytl následující rozhovor.
Příběh o zdokonalování lidské schopnosti nahlížet do vesmíru vypráví čtyřdílný pořad Jany Olivové. Hosty čtvrtého dílu jsou pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR.
Ve středu 23. května 2018 od 17:00 hod. uspořádalo Nakladatelství Academia křest knihy Jana Hladkého PAMĚTI KOSMIKA FYZIKÁLNÍHO ÚSTAVU ČSAV v Literární kavárně Academia
Nová publikace obsahuje vzpomínky Jana Hladkého, pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic, který navštěvoval ústav od jeho založení do současnosti.
Co se děje nad našimi hlavami? Co je kosmické záření a jak se astronomové a fyzici snaží vylepšit detekční techniku? Setkání s RNDr. Martinou Boháčovou, Ph.D. z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu.
I po sto letech zkoumání není záhada kosmického záření plně rozluštěna. Stále neznáme vesmírné zdroje částic s rekordními energiemi.
Síť supercitlivých detektorů a teleskopů v argentinské pustině odhaluje, že daleko za hranicemi zeměkoule jsou nepředstavitelné zdroje energie.
