dalekohledy FRAM

Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich  – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.

Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Výsledky hledání zdrojů gravitačních vln v rámci projektu GRANDMA, ve kterém působí i Fyzikální ústav Akademie věd, nyní publikuje prestižní astronomický časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů.

Letos slaví své dvacetileté výročí od podpisu zakladatelské listiny mezinárodní Observatoř Pierra Augera v Argentině. Slavnostního ceremoniálu, který proběhl minulý týden ve městě Malargüe, se kromě české vědecké delegace zúčastnil i český velvyslanec v Argentině Karel Beran.

Ocenění bylo uděleno za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera, jenž se stal v uplynulém desetiletí nejvýznamnějším světovým centrem pro výzkum ultraenergetického kosmického záření.

Prestižní ocenění spojené s finanční odměnou udělované Akademií věd České republiky vynikajícím mladým vědcům a vědkyním se každoročně udílí již od roku 2002.

Martin Mašek pracuje jako operátor dalekohledu FRAM, který je umístěný na Observatoři Pierra Augera, kde vědci zkoumají kosmické záření.

Snímek Martina Maška Tesla mezi hvězdami získal ocenění Česká astrofotografie měsíce za únor 2018.

Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje choval velice neočekávaně.