CERN

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se pokoušejí simulovat podmínky velkého třesku, jímž začalo rozpínání vesmíru.

Zařízení, na němž pracují i čeští fyzikové, se po roce 2011 upraví pro vyšší výkon.

V přízemí hlavní budovy Akademie věd ČR byla ve dnech 20.–31. října 2008 k vidění atraktivní multimediální výstava, díky níž se veřejnost mohla seznámit s Velkým srážečem hadronů (Large Hadron Collider – LHC).

Tisíce vědců po celém světě se dočkaly. Tento týden v evropské laboratoři jaderného výzkumu CERN totiž spustili největší urychlovač částic dosavadních dob.

Francouzskošvýcarská hranice kdesi mezi pohořím Jura a Ženevským jezerem, padesát metrů pod zemí, dvacet sedm kilometrů dlouhý tunel o průměru čtyři metry. Mohlo by se zdát, že jde o popis tajného vojenského zařízení, ovšem ve skutečnosti jde o největší vědecké zařízení na světě.

Vědci se v obřím podzemním zařízení pokoušejí napodobit proces vzniku vesmíru bezprostředně po Velkém třesku.

Částicoví fyzikové v Itálii a v ženevském CERNu poprvé přímo pozorovali jednu z nejpozoruhodnějších elementárních částic hmoty - téměř nepolapitelné neutrino

Higgsův boson hledali vědci desítky let. Jedná se o základ hmotnosti ostatních elementárních částic.

Jde o náročnou záležitost, ve které lze snadno udělat chybu. Jedna velká může nastat už na samém začátku.