astrofyzika

Observatoř Pierra Augera ve středozápadní Argentině funguje sedmým rokem, platí za největší vybudovaný astročásticový experiment na světě a jen tak ho jiný netrumfne.

Ohrozí v budoucnu nějaká vesmírná tělesa naši planetu? Leží budoucnost dobývání vesmíru už jen v rukou soukromých společností? Jak daleko jsou snahy různých společností dostat se na Mars?

Už od konce XIX. století řešili fyzikové záhadu slabé vodivosti vzduchu a tento výzkum umožnil v průběhu prvnich dvou dekád XX. století ukázat, že za větší část vodivosti vzduchu odpovídá kosmické záření.

Vědci zkoumali supermasivní černé díry - nebo také veledíry - v centru velmi vzdálených galaxií: světlo z nich se k nám vydalo v době, kdy byl vesmír starý jen asi 5 miliard let

Dnes lze nabídnout výběr z jedinečných barevných snímků blízkého i velmi vzdáleného vesmíru, pořízených nejenom obřími teleskopy na Zemi, ale též umělými družicemi a kosmickými sondami

Síť supercitlivých detektorů a teleskopů v argentinské pustině odhaluje, že daleko za hranicemi zeměkoule jsou nepředstavitelné zdroje energie.

Jakými mechanismy mohou být ve vesmíru tyto částice tak obrovsky urychlovány, odkud k nám přilétají a jak interagují s hmotou?

Nejmenší částečky hmoty, samotná podstata hmoty, supersymetrie, superstruny, víceprostorové dimenze a mnohé další

Do konce příštího roku by měla být hotová samotná budova mezinárodního centra. Pokud vše půjde podle plánu, tak se zařízení spustí do konce roku 2017