„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.
Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti.
Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zaujal svět svým objevem Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
Spintronika se zabývá využitím kvantové vlastnosti elektronu – spinu – pro vylepšení elektronických součástek. Typickým příkladem spintronické součástky je magnetoresistive random-access memory (MRAM), která slouží k ukládání dat v elektronických zařízeních.
Cena Neuron putuje již poněkolikáté do Fyzikálního ústavu AV ČR. Za významný vědecký objev ve fyzice za rok 2018 byla udělena Tomáši Jungwirthovi, vedoucímu Oddělení spintroniky a nanoelektroniky. Oceněn byl za nový objev zápisu informace pomocí spinu částic v antiferomagnetických materiálech.
Úspěšný projekt, který se zaměřuje na vývoj extrémně rychlých a energeticky úsporných pamětí, uspěl v soutěži Future and Emerging Technologies.
Výhodou antiferomagnetů je mnohonásobně vyšší rychlost zápisu dat. Navíc neprodukují vlastní magnetické pole a data v nich uložená nelze snadno ovlivnit pomocí jinými silnými magnety v jejich blízkosti.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky spolu s kolegy z Bercelony, Berkeley a Halle představili v práci nazvané “Anisotropic magnetoresistance in an antiferromagnetic semiconductor” experimentální součástku, jejíž funkce je založena na spinu elektronu a která využívá antiferomagnetický polovodič Sr2IrO4.
